Každý nový den se snaží životy uchopit správně, vše vysvětlit, pojmenovat a držet v řádu. Jenže bouřlivá noc, má úplně jinou moc. Vládne v ní nezkrotný chaos, který dělí tmu ve dví.
Trhliny z blesků jsou jako rozervané myšlenky a hromy duní tkukotem srdcí, která ovládl strach i úžas zároveň.
Kvůli denní správnosti a řádu jsme často ve věčném stresu a presu. Ironicky právě bouře přináší tolik kýžený klid, protože čistí vzduch. Smývá prach nejen z cest, ale i z naší mysli a duše. A když se pak rozední, ráno má zvláštní svěžest. Jako kdyby chaotická noc připravovala prostor pro nový řád a nám sílu sílu na nový dech života.
Bouřlivá chaotická noc a jasný strojený den jsou ve skutečnosti jen dvě tváře téhož světla.
Bez chaosu by byl řád prázdný, bez řádu by chaos pohltil vše.
A tak se doplňují, aby nám ukázaly, že i v rozervanosti a odlišnosti je skrytá harmonie, která dává našim životům tvar i dech.
E. S.