Anotace: Nedávné hledání práce mě utvrdilo v přesvědčení, že skromnost už dávno nefrčí. Když se člověk neumí náležitě vychválit, má smůlu. Tak jsem se do toho pustil.
Začal bych tím, že jsem vrlý, rudný, důtklivý a vraživý lida. Když už něco tropím, tak rozhodně plechu a přístojnosti, neboť jsem vycválaný, urvalý, omalený a otesaný.
Mé poznámky a komentáře bývají obvykle místné i japné a věřím, že se mohu označit za kňubu, byť se přiznám, že v některých situacích nebývám zcela rvózní.
Pokud jde o práci, umím být táhlo. Vlastně se domnívám, že jsem vcelku domrlý motora, mehlo a snad i šika.
Nemohu tvrdit, že jsem byl vždy zbedný poseda, rozhodně mám ale spoustu řestí. Například jsem stydatý, stoudný, nechavý a sytný. A pokud už náhodou někdy kleji, pak zásadně jako znaboh.
Závěrem dodávám, že ve společnosti jsem tečný tykavka. A to je asi tak všechno, co jsem vám o sobě chtěl říct.
15.03.2026 18:04:33 Jiří I.Zahradník
Tohle je naprosto geniální. :))
Tento text je tak místný a japný, že by ho měl každý znaboh povinně předčítat všem vrlým personalistům.