Co mám ráda na našem městě

Vyškov je sice celkem nezajímavé město, ale nemůžu zase říct, že tu není nic, co by mě tak říkajíc „nezvedlo ze židle“.
Co tady opravdu miluji, a co nikde jinde nenajdu, je západ slunce nad polem za hřbitovem v Dědicích. Ano, zapadající slunce uvidíte nejspíš kdekoli, ale tady, kde si paprsky hrají se zaobleným obzorem, jak vás poslední doteky slunce hladí na kůži a jak sluníčko mizí za obzorem, mě uchvátí nejvíc.
Mívám takový pocit, že sluníčko je tak blízko, jen vyběhnout na kopeček a obejmout jej.
Na moři by to bylo určitě krásnější, jenže Vyškov leží tady, v České republice, kde slaná voda nemá co dělat.
Vyškov je mé rodné město, je to zkrátka můj domov, ať vypadá jakkoliv.
Na pole to nemám daleko a určitě se na západ slunce brzy zase podívám a doufám, že se hezky zasním třeba nad tím, jaký bych si přála Vyškov. Ve snech totiž fantazie nemá hranice.