Nejcennější, co mám

Anotace: Slohová práce - úvaha

Nejcennější co mám…

Nejcennější co mám… Těžká otázka, určit, co má největší význam, co je pro mě nejdůležitější… Zamýšlím se nad touto otázkou znovu, a znovu, provází mě dnem i nocí, rozmýšlím při každé volné minutce a snažím se přijít na to, jak nejlépe určit a dát tvar svým prioritám…
První co mi vyvstává na mysli je život. Ano, nejdůležitější je pro mne život. Bez života bych nemohla vlastnit, zažívat ani dávat nic z toho, co jiní považují za nejcennější. Život je největším darem, jaký mi kdy byl věnován. Podává mi klíč ke dveřím štěstí, a je jen na mě, jestli klíčem otočím a stisknu kliku...
Avšak, život v nemoci je spíš prokletím, než darem. Když život bez ustání bolí, když duše vězí v nemohoucím těle a není schopna dělat věci, po kterých touží, pak začne churavět stejně jako tělo, ve kterém je uvězněna. A mnohdy, když všechna naděje pohasne jako planoucí svíce vhozená do vody, život ztratí veškerou cenu, stává se nežádoucím a je poslán s reklamací zpět. Proto si cením svého zdraví, ať už fyzického či psychického, takřka stejně jako života.
Kdysi žil jeden starý pán, velice, velice starý, přesto však naprosto zdravý. Žil sám uprostřed hor. Nikdy nebyl ženat, nikdy neměl partnerku, s nikým se nepřátelil a neměl děti. Žil v blahobytu ze své penze a nic mu nechybělo. Jeho život byl dlouhý, bez jakýchkoliv zdravotních potíží, až jednoho dne umřel sám, a nikdo to nezpozoroval, nikomu nechyběl.
Byl tento muž šťastný? Byl živý a zdravý, ale je to všechno, co stačí ke štěstí? I když si to možná neuvědomoval, tak ne. Je tu mnohem, mnohem víc. Láska, rodina, přátelství. Jsou alfou i omegou štěstí. Jsou mi velice drahocenné a život bez nich si nedokáži představit – nejspíš by byl smutný a pustý jako saharská poušť. Dávají člověku zázemí. Každý takový člověk ví, že se má kam uchýlit ve zlých časech. Ví, že v dobách, kdy se k němu zbytek světa otočí zády, jeho rodina jej nezradí.
Pak je tu mnoho dalších věcí, vlastností a citů, které jsou pro mě důležité. Svoboda, hrdost, důvtip, víra, naděje, finanční zabezpečení, střecha nad hlavou, oříšková čokoláda a palačinky s marmeládou, to všechno má v mém životě své důležité místo, ale je to pouze příjemné doplnění. Nic z toho nemůže nahradit zdraví, dlouhý život, pevné přátelství a soudržnou rodinu. To je to nejcennější co mám. Vědomí, že žiji obklopena láskou, citem a porozuměním, mám zdravé tělo a čerstvý vzduch v plicích. Že jsem svobodnou bytostí. Vědomí, že doopravdy žiji…