Návštěvnost
Osud
Osud
Jednou nám učitelka v češtině vyprávěla o životě. Život prý začíná bránou, do které když vstoupíme, uvítá nás podmračený stařec. V ruce má klobouk, v kterém je spousta papírků s různými pokyny, například "služ", "pomáhej" a podobně. Každý člověk si jeden vytáhne a sám si určí svůj osud. Někdo má štěstí, někdo ne. Docela by mě zajímalo, co mám na tom papírku napsaného já. Myslím si, že osud nejde přelstít, možná jen odsunout. Můžeme proti němu bojovat, ale vždycky mu nás něco předhodí. Asi je to tak správně..
A co vy, věříte v osud?
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskNa osud nevěřím,stejně jako v Boha,jelikož jsem ho nikdy neviděla.Podle mě osud neexistuje...každý si určuje svůj...A může ho měnit...A co bych měla na otm papírku já??Že nidky nebudu štastná-i když jak to můžu v 16ti letec vědět
08.07.2007 23:45:00 | Arey
Ahoj já věřím v osud,taky by mě zajímalo co jsem měla na papírku já,asi nic moc,mám smůlu,a ta se mě drží jako klíště,jenže klíště jde odstranit a smůlu ne,budu muset prosit na kolenou Smůlo vem si dovolenou.jinak píšeš moc pěkný úvahy.
17.06.2007 19:27:00 | Aluna
Netuším, jak je možné skloubit osud a víru v Boha:-) Bůh je ten, který ti daroval svobodu. Ty sama si můžeš vybrat, kudy půjdeš. Kdybys měla určený osud, tak je to otročina, nemůžeš uniknout, nemůžeš se rozhodnout. Ale tak to přece není. Každý den se můžu rozhodnout, jestli raději někomu pomůžu nebo budu dál dělat, že trpící nevidím. Můžu se rozhodnout, jestli půjdu doleva nebo doprava. Můžu se modlit nebo jít třeba do hospody. To záleží na mě. Bůh dal člověku svobodu a možnost rozhodnout se, co chci. Osud je něco, co neovlivním. A to je nesmysl. Tento svět a náš život je tak úžasný, že se rozhodujeme prakticky v každém okamžiku. V Bibli je dokonce psáno, ať se nikdo nesnaží uhádnout svou budoucnost, ať něvěří v osud nebo ať se nesnaží věštit. Jsou to věci, které má ve svých rukách Bůh. Naším úkolem je hledat v tomto světě lásku, rozvíjet lásku, pomáhat bližním, vyhýbat se zlu! To je naše cesta. To není osud. Já sám jsem si vybral tuto cestu, nebyla mi předurčena. Klidně jsem mohl říct: "Bože, kašlu na tebe. Nestojíš mi za to úsilí." A mohl bych teď klidně sedět doma a válet si šunky. Ale místo toho navštěvuji mentálně zaostalé lidi, pomáhám, kde se dá a píšu petice vládě, aby se změnilo to nebo ono. Je to moje volba. A ty si musíš vybrat! Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům
S požehnáním
27.05.2007 10:44:00 | Hippy
Věřím znova a zas i když všechno kolem nás uvadá... Ta písnička je debilní, ale tohle je pravda. Já taky Věřím. Pořád, všemu a hlevně ráda.
26.05.2007 14:35:00 | miškahrabalka
Credo in unum Deum...
Omen?
Hm?!
Omen nomen?
25.05.2007 22:12:00 | La Suneteto
Věřím...co jiného mi zbývá, když je mi pořád v patách...cítím to...neustále se dějí věci, co by se dít neměly...všechno jako by někdo připravoval a já byl jen jeho figurka...šlape mi na paty, teda pokud mi přímo předemnou nestaví hradbu a neříká kudy nemám chodit...dělám všechno proto, abych mu unikl ale ne vždy se to daří, a ne vždy vyplácí...osud se umí krutě mstít, a prostý lidský smutem mu mnohdy nestačí...
25.05.2007 21:44:00 | Skaja
Já v osud věřím.A v Boha taky!Ale s tím životem si tak jistý nejsem...
24.05.2007 21:43:00 | Chancer