Chtěla bych se umět vrhnout do neznáma a nedívat se na to, co nechávám za sebou a kolik klacků si pod nohy zároveň házím. Chtěla bych umět zavřít oči a jít, kudy jsem ještě nešla. Zbaběle otvírám oči dokořán a sluníčko mi vhání slzy do očí.
Kam tím mířím? Vrhám se do neznáma... Ale je to složitější, když se mi oči rozšiřují hrůzou a já mám strach je jen na chviličku zavřít. Bojím se je zavřít a bojím se podívat životu do očí. A přitom mě jeho ruka zve k tanci a já se jen bojím, že mi bude šlapat na špičky... Hej Mistře, roztanči svou Markétku a urči takt. Nalij vína, po kterém snad i mě ztěžknou víčka. Nech blázny svým pokojům a ty... Se vrhni oknem do neznáma. Nikdy sám.
Já budu čekat v koutě sálu hledat jiné tanečníky. Snad jednou přijde nějaký, co mi bude dost dobrý. I kdyby mi měl... Šlapat na špičky.
Moc pěkná!
Neboj se, děvče! Všechno bude dobré!
Není třeba se do neznáma bezhlavě vrhat, lepší je našlapovat mírným krokem a soustředit se na každý pohyb.. Protože každý ten pohyb vpřed má svůj daný čas a své místo a je nekonečná škoda něco zbytečně přeskočit!! :-)
Neboj se mít oči dokořán, alespoň ti nic neunikne!
Život zve k tanci, tak tanči.. jak se má, jak se dá..
a ten vyhovující tanečník se jednou objeví..
:-)
Vítej zpátky!
:-)
30.05.2007 08:42:00 | La Suneteto