Žárlivost

Anotace: Kdo by tento pocit neznal, ale jak já bych se ho chtěla zbavit!!!:)

Každý určitě zná význam tohoto slova. Jeho obsah skrývá něco, co se docela těžko popisuje. Každý člověk je jinak žárlivý, každý vnímá tento „cit“, dá-li se to tak nazvat, jinak.
Proč vlastně lidé žárlí? Je to snad nedostatek úcty, nedůvěra, strach... či co to vlastně je? Určitě se tímto tématem zaobírali mnozí přede mnou, jsem jen další z mnoha, ale ráda přidám něco ze sebe.
Myslím si, že žárlivost je ve vztahu do určité míry nepostradatelná. Ukážeme tak svému protějšku, že o něj stojíme. Zase z druhé strany to může každý partner vnímat jinak. Jak jsem se již zmínila, žárlivost v určité míře je nutná.
Můj názor na tento „pud“ je velice ovlivněn mou samotnou. Asi jsem se narodila s chorobnou žárlivostí. Sama si někdy připadám jako vězeň ve vlastním těle. Žárlím na vše... na kamarády v jeho okolí, každou holku, se kterou promluví, kterou potká, počítač, u kterého třeba tráví nějaký ten čas... Vím, že to není normální... ale existuje nějaký lék? Vymyslel někdo něco, čím by nám, žárlivcům, pomohl? Asi ne. Jak se svět chválí, že má lék na chřipku, rakovinu... a co třeba lidské city? Potlačit je... Mohli by přeci ti géniové něco vynalézt. Byli bychom tak ušetřeni spousty problému, slz či rozchodů. A to často zbytečných. Proč nechce nikdo bojovat s takovou banalitou? Třeba to není až tak jednoduché. Možná se už někdo snažil, ale nic nevynalezl... že by nikde na světě neexistovala nějaká surovina „na žárlivost“?
Proč se někdo narodí bez žárlivosti? To je otázka za 100 bodů. Někteří asi mají to štěstí, ale přeci jim nemůže být jedno, co dělá jejich polovička. Asi jsou natolik důvěřiví. Těžko říct. Z téhle stránky to vůbec nemohu posoudit. Často jsem si říkala heslo: „Kdo nežárlí, nemiluje,“ a potom zase „žárlivost je nedostatek úcty k blízké osobě.“ Tak čemu má člověk věřit? Slavní lidé si klidně vypoví nějakou větu, která sedne do historie a v současnosti je předhazována. Kdyby si alespoň udělali stejný názor, ale tak nám vlastně ani nepomohli. Kdo ví, čím byli hnáni oni ke svým výrokům. Určitě vlastní zkušenosti... ale o těch se nepíše. Proč taky, tím by nám o 0,1 % usnadnili život.
Záleží to na každém z nás. Opravdu si myslím, že se s tím člověk narodí a nemůže to změnit. Žárlivost byla, je a bude. Nikdo to neovlivní. Musíme se s tím smířit!!!