Konec mého posledního roku ...

Anotace: Kvůli tomu se cítím strašně osamělá ...

Své štěstí si člověk uvědomí až ve chvíli,kdy ho ztrácí,a nebo když už ho ztratil.Svůj poslední rok na základce jsem si chtěla od září užívat plnými doušky,ale když jsem se pak asi v listopadu ohlédla zpátky,napadalo mě,že jsem si vlastně nic neužila a že své předsevzetí neplním.Ale teď,když už mi do konce roku zbývá sedm nebo šest pracovních dnů si uvědomuju,že jsem si toho užila víc než za předchozích osm let dohromady.Především to,že jsem poznala nové spolužáky,pro mě byl dost silný zážitek.Na konci osmičky nám totiž rozdělili třídu ... a já jim za to teď děkuju.Jinak bych se nikdy až tak skvěle nepoznala s áčkaři,s mými nynějšími zatím ještě spolužáky,které mám strašně ráda a jeeště nikdy jsem s nikým tak dobře nevycházela.Kdybych mohla,vrátím čas zpátky na září,a dělala bych to tak dokud by mě to nepřestalo bavit,takže věčně ...