Velmi krátké úvahy (2.)
Velmi krátké úvahy (2.)
Kdyby svět byl nádherné místo k žití, uvědomili bychom si, že je tak krásné? Užívali bychom si ho stejně i kdybychom neznali bolesti a smutku? Uměli bychom porovnat krásné s ošklivým nebo dobré se špatným neznaje krásného ani dobrého? Myslím, že ne. Myslím, že každý potřebuje zažít smutek, bolest, touhu a neštěstí. Jedině tak si dokážeme vážit těch krátkých chvilek, které úzkostlivě vrýváme do našich duší a srdcí ze strachu, že je již nikdy neprožijeme.
Ale proč se je snažit prožívat znovu?
Proč se snažit zastavit život a v té krásné chvíli zůstat?
Pokud by se nám to podařilo, byli bychom opravdu šťastní až do konce našich životů?
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
...projel mi před očima krátký film z posledních asi 25 let... a tak ti nevím... je to všechno zvláštní a divné...
20.11.2007 17:40:00 | Žqáry
Je zvláštní, že musel jsem psát,
v téhle krátké zmínce,
víte to přeci sami dobře,
dvě strany má každá mince.
08.11.2007 13:51:00 | David.
Je třeba poznat, pochopit
a naučit se mnohé...
sytý hladovým nevěří,
tak i setkání s bolem
je pro nás darem poznání...
a každý ten, kdo raní,
je svým způsobem andělem,
učí nás vázat rány...
pak štěstí, sladká odměna...
a že vyšumí lehce?
jinak bych byla opilá
nonstop.. to se mi nechce..
;o))
02.11.2007 19:02:00 | Cecilka
