Útěk

Utíkal a skrýval se před ním. Nemusel, věděl to. Věděli to oba. Možná kvůli poodhalení svých myšlenek se mu bál podívat do očí. Ó, srabe! Nepřestával doufat, že pocit pronásledování ustane, ten pocit nejistoty, který znásobuje touha po svobodě a soukromí.. Mohl by se zastavit a říct mu.. co by mu vlastně měl říct? Nech mě být? To je absurdní. Jde k oknu a zastaví se. Vidí lidi, davy lidí. Myšlenky se mu hemží a jen jediná se mu neodbytně vryla do mysli.. otočí se a jde mezi ně.