Narodil jsem se abych zemřel a co mezi tím?

Anotace: Dostala jsem téma, abych napsala projekt do školy. Doufám, že na tom něco bude pravdou, když tak k tomu pište připomínky, co by se dalo poměnit.

28.9.2007
Narodil jsem se abych umřel a co mezi tím?

Někdy si připadám jako loutka, se kterou si někdo hraje své vlastní divadélko. Vymýšlí si vlastní scénář, kdy se mám radovat, kdy brečet, kdy chrlit ze sebe vztek a kdy zase vtipy.
Pokud v životě nebudu schopna něco dokázat, budu hozena do kouta vzapomění, jako nebezpečná hračka pro děcka. Pokud ale dokáži veliké věci a až se bude blížit můj konec, jako vděk mi budou mé kopie, které výrobci budou rozvážet do všech koutů země, jako vhodným výrobkem pro dětskou morálku.
Náš úkol je však prostý a tak důležitý, že mohl být svěřen každému, kdo byl přiveden na onen svět. Rozvíjet dál lidskou rasu.
Je sice pravdou, že tu jsme díky naší matce a otci, protože to tak chtěli, ale my to tak budeme chtít také!
K čemu nám je hora zlata, když štěstí za to nekoupíme. Na co trezor plný peněz, když zdraví nám to nedá. Jedinou věcí, která nám je v životě potřebná je láska. Ale také záleží na tom, co si pod pojmem láska představíte.
Myslím, že dokud dýchám, tak nemám co ztratit. Užívám si života na plno a neřídím se tím, co se mi kdo snaží nafoukat do hlavy. Jak mám žít, stravovat se, atd.
Neexistuje žádný recept, jak by se mělo správně žít. Já žiji takovým stylem, že si dopřávám, co mi dělá dobře. Třeba sprcha, to je tou nejlepší relaxací co může být nebo hudba, podle té poznáte jaký člověk doopravdy je, jakou má povahu a co ho baví.
Vybočuji od tématu, ale každý si myslí své, co mezi tím. Mým osobním názorem je, že dokážeme velké věci, i bez nějakého titulu. Každý máme jiné nadání. Můžu být spisovatel, který napíše statisíce knih a každý si ho bude pamatovat a může mít klidně i základní vzdělání, ale to už nikoho nezajímá. Mohu být malířem, a každý si bude kupovat mé obrazy, protože z nich vyzařují mé nálady, které se jim podobají. Klidně mohu být vrahem a každý si na mě bude ukazovat prstem a říkat, to je ONA. A také si mě budou pamatovat a budu zapsána do historie.
Každý den si říkám, proč tu vlastně jsem, ale nikdy nenalézám odpovědi. Mohu jenom polemizovat o tom, co je a není pravdou.
Budeš žít tak, jak si to zařídíš. Můžeš být milionářem a koupat se ve zlatě nebo jenom bezvýznamným obyčejným člověkem, který má vlastní život. Co myslíte, je lepší být milionářem a nemít na nic čas, žádnou rodinu ani opravdové přátelé nebo být obyčejný člověk, který má rodinu a přátelé, na které se může obrátit?
Nevím jak Vy, ale peníze nejsou všechno, ty nám nikdy v životě nenahradí to, co ztratíme, pokud budeme myslet jenom sami na sebe.
Myslete tedy prosím i na ostatní, snažte se jim pomáhat a v životě dokážete ohromné věci a až se bude blížit Váš konec, řeknete si, narodil jsem se abych zemřel a dokázal jsem velké věci mezi tím…
Tím si Vás každý zapamatuje a vlastně nikdy nezemřete, v mysli nikoliv.

Šnajdrová Eliška
1.C