Velmi krátké úvahy (4.)

Ta je velká! Páni... a ten nádherný obal, tak barevný. No to snad ani nejde sníst! Rychle, rychle - otevřít a ochutnat.

Ta je dobrá! Tak sladká a rozplývající se na jazyku. Euforie. Ještě kousek, ještě jeden a tenhle a ještě...

No je dobrá, no. Ale někdy až příliš sladká a chybí v ní oříšky. Nedávno jsem viděl v krámě větší a hezčí a určitě chutnější. A co, tahle je taky furt skvělá.

Teda, začínám být trochu přejeden. Furt ta samá chuť, stále tak sladká. Ten obal už také není tak pěkný, jaký kdysi býval. Začínám stále víc myslet na tu novou, hezčí, určitě chutnější.

Ta je velká! Páni a ten nádherný obal, tak barevný...

--
V lásce ale nejsme jen spotřebitelé, i my jsme pro někoho jeho čokoládou, a chutnáme ještě stále tak dobře?