Los Citátos

Anotace: Moje menší úvaha na citáty z webu www.cituj.cz o umění... Je to můj život! Proto jsem to taky napsala...

Samota je vznešená, ale smrtonosná pro umělce.
Proč se tedy tak ráda ztrácím v samotě a tichu? Co jsem to za umělce? Že by umělec, který už nežije? Mrtvý umělec = anděl bez křídel... Umírám...

Nežádejte happy endy od dramatiků, ale od života.
Tak potom se, vážení, nedivte, že se ode mě žádného pozitivně laděného dílka do happy endů nedočkáte. Jo, život je život... :-P

Je směšné kritizovat dílo druhého, pokud sami nepodáváte dobré výkony.
Mně to tolik směšné nepřipadá. Přijde mi to více jako ubohé. Ale kritiku mám ráda, to se musí nechat. Nebýt kritiky, kde bych byla? Člověk se přeci musí zavděčit i nezavděčit jak umělcům, tak obyčejným čtenářům, že? Ach... Kritika je brzdou i plynem každého dobře orientovaného umělce. Leč spojka mi chybí...

Jsou malíři, kteří dělají ze slunce žlutou skvrnu, ale jsou jiní, kteří díky svému umění a moudrosti dělají ze žluté barvy slunce.
No, měla bych se asi i zmínit o mé malířské umělecké dráze, že? :-) Miluju ty nicneříkající skrny. Vždy v nich jde vidět aspoň jedna lidská tvář. Ale proč ji tam nikdo nevidí se mnou? :-(

Malířství je silnější než já, dělá si se mnou, co chce.
Tak se mi nedivte... Umění je silné celkově. :-)

Umění je lež, jež nám pomáhá pochopit pravdu.
Umění je něco, co nepochytíš okem, uchem, ani nedáš do dlaně. Nemůžeš to chápat zdravým rozumem. A nikdy to nedáš do klece, ani nespoutáš. Umění je krása bez hranic!

Ani úspěch, ani nejzatvrzelejší neúspěch nedělá umělce.
Jo, asi jako já teď, že? :-(( Úspěch je stejně jenom hloupé zdání o ničem... Umění je víc!

Vůči umění existují pouze dva nefalšované pocity - rozhořčení nebo úchvat.
Jako pokaždé. Pro a proti, jak krutá a stará je to pravda. :-P Ale kolik pocitů se střídá v jediném uměleckém díle, mi ještě nikdy nikdo neřekl. Myslím, že je to nevyčíslitelné...

Velká bída tvůrce začíná ve chvíli, kdy je uznán jeho talent.
Nechť upadnu ve věčné zapomnění... Nechť zůstanu jako ten malej blázen, co píše povídky o ničem a kreslí a maluje obrazy, které nikdo nechápe...

Kritizovat - to znamená usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal já, kdybych to uměl.
Beztak je zajímavé sledovat kritiku a názory ostatních lidiček. Tolik lidí kritizuje a chválí, ale když to vezmu kolem a dokola, tak zjistím, že je to celé buď perfektní, nebo celé nanic. Takže co, tvořím dál... Svět jde dál. A vítr stále bude foukat za oknem...

Umění je tak velké, že vyplňuje celého člověka.
Jsem uchvácená. Zaplavená. Naplněná. A přitom tak prázná, nezadaná, prostoduchá a nevýrazná... Jsem velká osobnost ztvárňující nikoho.

Kritici... jsou vši, které lezou po literatuře.
Jo, to sedí. Ani kritiky, ani vši nemám ráda. Ale patří obojí k životu a obojí dodává jak sílu, tak zlou zkušenost. Je jich třeba! Ať žijou... (Daleko ode mě! :-D)

Umění zkrášluje člověka a brání mu být špatný.
Tak nevím, kde se ve mně ta špatnost bere... Nebo to není špatnost? Je to dobro, mně a okolí nepochopitelné? Nebo vůbec nejsem umělec a stále si na něco hraju? Nebo....?

Více je třeba všímat si děl než autorů.
Jo, i to je obrázkem objektivně laděnýho subjektivního názoru. Je to tak... a přesto je to lež...

Jen dobrý autor ví, jak špatně píše.
Já to říkám pořád. Tak jsem asi dobrá, že? :-P A nebo jen sebekritická?

Ten má právo kritizovat, kdo má odvahu pomáhat.
Tak pomožte, lidičkové drazí! :-) Kde brát kritiku, pomoc a odvahu?

Je mnohem lehčí kritizovat, než mít pravdu.
Říkejte mi pravdu, akčoliv mě bolí, ale rozvazujete mi tím ruce. Je přece lepší zemřít bolestí s volnýma rukama, než zemřít zoufalstvím ze svázaných rukou...

Kritika může být nepohodlná, ale nikdo neříká, že člověk je tu proto, aby žil v pohodlí. Kritika je... Byla... a ještě dlouho bude!!!

Kritika je lehká - dílo těžké.
Tělo je taky lehké, ale co mysl...? Mysl je víc než těžká. Je ubíjející k smrti :-)

Chcete-li mě posuzovat, nebuďte se mnou, ale ve mně.
Zkuste mě někdy taky brát takovou, jaká jsem. Nikdy se nezměním. Vím, že nejsem ideál, ani kočka k pohledání. Jsem normální člověk, trochu blázínek, ale toť vše! Zkuste se vžít do celkové mé duševní i tělesné situace, přivažte si ještě ke kotníku stejně velký balvan a ujděte pár mil v mých botách. Krom toho, že tě budou lidé štvát, nebude tě nikdo chápat a všichni tě odsoudí... A navíc tě může pořádně štvát ten pocit, že já budu někde úplně jinde a v klídku si budu užívat života! :-)

Neříkej, že kritici umění nerozumějí. Víme to dávno.
Je tolik věcí, která už po staletí víme, tak proč si to nikdy nepříznáme?