Velmi krátké úvahy (10.)

Velmi krátké úvahy (10.)

Anotace: O vzdálenosti

Existují veličiny, které lze měřit. S dostatečným vybavením dokážete naprosto přesně určit vzdálenost dvou bodů změřením jejich pomyslné spojnice.

Co v případě, že jste vy sami jedním z takových bodů a druhým je jiná osoba. Rozhodně dokážeme určit jejich fyzickou vzdálenost, ale jsou si takto skutečně vzdáleny? Odráží hodnota změřené veličiny skutečnost?

Určitě znáte pocit, kdy je druhá osoba od vás vzdálena na desítky, stovky a možná tisíce kilometrů... a přesto máte pocit, že stojí hned vedle vás? A jiná osoba stojící vedle vás je vzdálena tak, že těžce takového člověka rozpoznáváte?

Kdo v takovém případě určuje tuto vzdálenost? Je to naše srdce nebo duše? Byla by tato vzdálenost stejná pokud bychom měřili nejdříve od bodu A do bodu B a následně obráceně? Existují postupy, jak takové dva body k sobě přiblížit nebo je naopak oddálit?

Používáme v nás samotných velmi zvláštní měřidla, ukazatele podivných hodnot, které nás dokáží natolik zmást, že se cítíme sami v místnosti plné lidí - a nebo dokážeme cítit přítomnost, i když okolo nás zrovna nikdo není?

Taky byste někdy radši použili normální metr?

Já, čas od času, určitě.
Autor David., 23.10.2007
Přečteno 366x
Tipy 9
Poslední tipující: Luccissek, carodejka, Markéta.., Bíša, PoeziGirl
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Vzdálenosti - dlouhé, krátké,
relativní, je to divné,
zajímavé, že naše duše,
dělají je proměnlivé.

08.11.2007 14:25:00 | David.

Dobře víš, čas je relativní...
a prostor... Bože, jakbysmet...
jak jinak bychom každou chvíli
mohli až k ráji odletět?
Jak jinak bychom mohli vnímat
blízkost kohosi "daleko"...
a v astrálu se ve snech vídat...
fakt relativní... tak je to... ;o)))

02.11.2007 19:37:00 | Cecilka

Děkuji.

Neměl jsem však na mysli lásku. Láska má svá vlastní pravidla, zvláštní metry a jiná podivná měřidla.

Láska je však rozhodně jeden z faktorů, které vzdálenost o níž píši, ovlivňují.

Líbí se mi přirovnání k zahradě a děkuji za magické objetí.

28.10.2007 22:20:00 | David.

Krasne jsi to napsal... lasku vidim ne jako velicinu ale jako jednu rozkvetlou zahradu plnou nadhernych kvetu a ruznych vuni... az Te tam nejaka kvetinka privabi najdes si na te louce svoje oblibene mistecko... ver mi... a hodne stesti a lasky take... je ji moooc treba..posilam jedno magicke objeti..

28.10.2007 21:15:00 | carodejka

Ano....k někomu máme blíž a k někomu se ani někdy nechceme přiblížit - nejkrásnější je však být s někým těsně spjat a být s ním hlavně rád :-))

24.10.2007 13:57:00 | Markéta..

Je psycho slyšet hlas, když je ticho, ale větší psych je slyšet ticho, když všichni kolem tebe řvou..:)) Moc pěkně napsaný. Občas bych taky použila metr, ale někdy se to neviplatí..:))

23.10.2007 21:30:00 | Luccissek

:+)

23.10.2007 20:24:00 | Bíša

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí