Anotace: Vzpomínka na jednoho vzácného člověka, kterému by letos bylo 60 let. V jedenadvaceti na sebe naposledy upozornil. (Nebo ne naposledy?)
To jsou hezky uskákaný chronologický asociace. 1*
Můj soused učil Jana Palacha na střední, byl to prej neuvěřitelně citlivý, vnímavý a vzdělaný človíček.
No a mě formuje strejda, z čehož má obavy zbytek rodiny
:-D
17.01.2008 12:00:00 | Dračičák
Zažila jsem jen jednoho dědu, velmi krátce, ale pamatuji si na něj. Milovala jsem ho a často na něj vzpomínám.Byl laskavý, mám schována všechna jeho vysvědčení.....zemřel, když mi bylo pět. V té době si jeho syn, můj otec, odpykával svůj politický trest. Když se upálil Jan Palach, byla jsem ve svém prvním zaměstnání /viz příběh Lodičky/ a snažila se odmilovat, protože Fráňovi se líbila Zdena z účtárny.....Jak ten čas letí...
16.01.2008 18:03:00 | Harr
Je to tak...
16.01.2008 14:37:00 | Bíša
Jo,každá doba nese své klady i zápory. Co přinese naše
těm budoucím?
16.01.2008 14:35:00 | s.e.n
P.S. po nás už po těch letech asi nikdo ani nevzdechne.
16.01.2008 13:59:00 | takova
Kluci,vy se máte,já žádnýho dědu nepoznala.
I dnes se dějí velké věci a nám udělá radost maličkost,které my přikládáme velkou váhu(dopis..mimochodem nádherný)jojo,to je holt život.
16.01.2008 13:57:00 | takova
Kudy? Já se formuju ještě teď... :-)
16.01.2008 13:36:00 | Aťan