Pro tu, která mi lhala

Pro tu, která mi lhala

Anotace: dopis pro někoho, komu jsem dal srdce

Vše jsi zapomněla, ty nejsi lepší než já, ne nejsi, kéž by jsi si vzpomněla na svoje první sliby, na svá první slůvka, která mě začala naplňovat nadějí, měl jsem naději, že s tebou zachráním ještě tenhle podělanej život, ta naděje tu byla! Zabila jsi ji, rychle, nemilosrdně, chladně! Na začátku toho všeho jsi mi chtěla pomoci, chtěla jsi mě udělat šťastnějším, stejně tak jsem chtěl dělat šťastnou i já tebe, jenže časem se to asi začalo měnit a ty jsi na to zapomněla, zapomněla jsi na to, že potřebuju pomoc, zapomněla jsi na to, že potřebuju tebe, bylo ti to fuk, nakonec se staráš jenom o sebe a na mě ti nezáleží. Záleželo ti na mě vůbec někdy? Potopit život, na tom nic není víš? To umí každej ubožák, i ty jsi to dokázala na výbornou. Zahodila jsi všechnu naší snahu. A otočila jsi se ke mě zády ve chvíli, kdy jsem právě tvou pomoc potřeboval, hledal jsem v tobě jen jistotu a pochopení.. A co jsi mi dala? Zlomila jsi mi srdce, vykašlala jsi se na mě. Hlavně, že jsi mi lhala, celou dobu jsi lhala... To, že tu pro mě vždycky budě, to že mě nepřestaneš milovat. Pomoci jsem se od tebe nedočkal, spíš naopak, pomáháš jenom sobě, nejradši bych se poslal k čertu za to, že jsem se do tebe zamiloval, za to, že jsem ti odevzdal moje srdce, je mi z toho na nic, je mi na nic ze mě, neměl jsem do tebe tu důvěru vkládat. Když jsi viděla, že tě potřebuji, že v tobě hledám pochopení, že jsem na tobě závislý, že se ti chci svěřit.. Co jsi udělala? Prohlásila jsi mě za trosku a odkopla jsi mě... Sama jsi sobecká, nechala jsi mě jen, abys se mnou nemusela mít žádně starosti... Co teď ze mě asi zbylo? Co? Jsem úplně sám, nechala jsi mě tolikrát umřít uvnitř, že už ani nevím jestli ve mně něco žije. Tohle jsem ti nikdy neřekl, nikdy jsem ti neřekl, jak moc jsi mě potopila, protože vím, že by ti to bylo líto, vím, že to kdysi byla tvoje obava, že mě potpíš, že mi ublížíš a tak tedy... POVEDLO SE TI TO! Pořád je mi z toho špatně, pořád! Opravdu nevím, za co jsi mi musela tolik ublížit, proč? I teď mě bolí srdce, když to píšu, pořád mě bolí i po té době, zatraceně, proč jsi mi udělala tohle, když jsem tě miloval? Když jsem se snažil? Když jsem byl pro tebe? Když jsi byla to nejdůležitější v mém životě? Kéž by mě už ta zasraná minulost nepotápěla, kéž už bys vypadla z mojí hlavy. Protože mě to šíleně ničí a dělá to ze mě něco špatnýho, čím se nechci stát! Tak už vypadni prosím, táhni mi ze srdce, nezasloužíš si ho.
Autor zlomený a nanicovatý -__-, 31.03.2008
Přečteno 546x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Nerozumím tomu a udivuje mě to...

30.04.2011 17:36:00 | PIPSQUEAK

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí