Je to tak klišovité a stejně si tak přijdu

Anotace: asi to znáte.. jak kdo

Tolik omílaná fráze a skutečně je tomu tak i já si nyní připadám jako ten osamnělý bod uprostřed vesmíru, ten kdo nemá smysl, ten kdo je sám... Dnes mi přišlo, že ten kdo mi strojí osud si ze mě dnes dělal jen dobrý den... Snad úplně na každém kroku jsem narážel na šťastné páry, kamkoliv jsem se podíval, viděl jsem nějaké obejmutí, nějaký polibek... A tak mi nezbylo než jen uhýbat pohledem, snad abych se nezbláznil, snad abych se neutvrdil v tom, že jsem asi opravdu jediný, kdo nemá koho by miloval, kdo nemá nikoho tak blízko svému srdci. Je mi ze mě na nic, nevím čím to je, že zrovna já musím vždycky skončit sám, asi jsem tak nemožný, že nikdy nikoho mít nebudu, že budu žít neustále sám... Ale já se obávám, že takový život neunesu, obávám se, že na to nemám, utrápím se. Nikdy jsem moc nevěřil na ty kecy o osudu a tak, ale poslední dobou se mi jasně dává najevo, že jakákoliv moje snaha přichází stejně v niveč, že o mě nikdy nikdo nestojí a ani stát nebude, že jsem a taky, že budu úplně na nic. Nejradši bych se smazal.