V kruhu naší lidské rodinné jednoty jsou dva tábory!

Anotace: Vládní politická scéna, bankovnictví a dogmata náboženství. To vše, co nás zotročuje, aby malá hrstka lidí měla navrch svému podmaněnému davu... Zatím o tom smíme jen hovořit.

Snad nejen mě samotnému, ale také každému žijícímu člověku na planetě Zemi, je bolestným zjištěním pravda o nespravedlnosti páchané vládními zřízenci na lidu, o nějž mají míti péči.
Lid, utvářený z občanů majících možnost svobodného rozhodnutí, je v každém individuálním bytí zodpovědným za svou vlastní situaci života i za životní situaci ostatních členů naší lidské rodiny.
Nejenom lidé jdoucí označit vybraného kandidáta k volbám, ale jistě také lidé o vládní systémy se nezajímající, mají vinu na páchaném zločinu proti přirozenosti života, který páchají nespravedliví zvolení politici.
Občané jsou uvrženi a pouty přikováni k disharmonické ideji, a to k systému financí, který nemá schopnosti k funkčnosti harmonického žití laskavé společnosti naší pozemské civilizace.
Zvolenými politiky jsme ještě pořád používáni k zajišťování jejich vlastní bezúhonosti v používání moci, která je právě jimi sestaveným systémem paragrafů zákoníku.
Tímto je občanský lid také zodpovědný za dopuštění zločinu, na který v nespokojenosti trpí svým otrockým životem velká většina z nás, kdož jsme se jim stali pouhými čísly bankovních účtů, které vykořisťuje málo těch lidských majitelů bank.
Lid je vykořisťován pod nátlakem několika málo malicherných egoistických lidí lží, kde tito političtí egoisté udržují svou vládu šířením nejrůznějších desinformací v psychickém nátlaku sugescí, které jsou rozšiřovány do každé domácnosti za pomoci médií.
Jejich zločinem vůči nám všem je zabraňování v žití svobodného života celé civilizace, a také znemožňování duchovního růstu každé naší vlastní individuality tím, že rozšiřují náboženská lživá dogmata, za účelem vytvoření zbloudilé civilizace následující lživou mysl v níž se ztrácí lidé své podstatě cítit pravdu i pravdu vidět, slyšet, vnímat a znát.
Můžeme se tedy nakonec zamyslet nad chodem systému naší nynější lidské společnosti, či třeba nad svým vlastním postavením člověka, který je jako každý jiný spolutvůrcem tohoto systému, v němž pácháme nespravedlivé:
1) Přihlížením nespravedlnostem konaným vládními systémy vůči občanským lidem.
2) Dosazováním nespravedlivých lidí do těchto pozic vyžadujících zodpovědnost vůči lidu se spravedlností, láskou, starostlivostí, opatrností, pečlivostí, oddaností a pravdivostí.
3) Tolerancí zla a nečinností ve vlastním jednání ke zlepšení s čekáním, že se věci změní samy od sebe a jen tak.
Jaký život chceme žít, je naše společná záležitost zájmu o to, jaký život žijeme v zotročené společnosti sebepovýšených otrokářů, když mezi námi existuje pouze potlačovaná soběrovnost.
Každý z nás je vlivný na rozhodnutí a finální jsoucnost našeho společného životabytí lidské civilizace jako jedné rodiny!!!
Čekáním nespravíme nic!