Život ći příroda či ćlověk, kdoví

Život ći příroda či ćlověk, kdoví

Anotace: rozhovor se sebou a proti světu kde jsem i nejsem

Také jsem dlouho hledala jak to, že mi není dáno odejít z tohoto světa, když přeci vše nasvědčuje tomu, že jsem tu omylem a nikdo o mně nestojí, samozřejmě, kromě maminky, která mne porodila za jistých okolností a tudíž můj život střežila. Musela jsem přelézat rovněž mnoho vrcholů k sebenalezení. |A dnes, v druhé půlce života jsem na vrcholu té své krajiny a mohu ukazovat to hezké co vidím z té výšky obzoru. Samozřejmě, jsou tam i ty mlhy slzných údolí, ale vyjde-li slunce... Prosím, nekydejme tam více hnoje než je zdrávo, spálili bychom mosty k nalézání dobra, A ono je, stejně jako kvetou louky, třpytí se sněhové závěje, či déšť kreslí duhová zákoutí pro návraty slunečních paprsků klouzajících se nebem...
Nežiji živo,t jaký jsem chtěla, ale naplnil se mi láskou, co mít víc
Autor jiřička, 02.06.2008
Přečteno 276x
Tipy 3
Poslední tipující: jehlaspichlas, sluníčko sedmitečné
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Až mrazí u srdce!

12.06.2008 13:22:00 | sluníčko sedmitečné

Rány a bolesti mají svůj smysl,ukazují že nám něco uniká,a taky bez bolesti by se člověk nikdy nevydal na cestu hledání..Bolest je šipka která ukazuje na dualitu života.Radost a bolest jdou ruku v ruce,jen čas je občas odděluje.Až tohoto kolotoče má člověk plné zuby,a začne se ptát jak z toho ven,tak začíná teprve pravé dobrodružství..:-)

09.06.2008 10:08:00 | Weylin

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí