Návštěvnost
Naděje
Naděje
Anotace: ...
Ohýnek s modrým jádrem a červeným okrajem se prohýbá pod náporem vánku z výkřiků bolesti...
Bílé svíci, ještě před nedávnem tak velké a silné, už zbývá jen pár chvil, než rudý plamen stráví její poslední zbytky...
S každým výkřikem vánku skane další kapka žhavého vosku po tom zbytku svíce dolů...
Svíčka je zahalena do závoje z hořkých voskových slz, které vychladly ještě než skončila jejich cesta dolů...
Oheň svým rudým plamenem stravuje poslední zbytky svíce, a tma, pomalu objímající svíci, se zdá být hustší, hlubší, temnější...
V nejsilnějším výkřiku bolesti trhající srdce, který se rozlehl tichem tmy, se ohýnek na vrcholu trosky z vosku prohýbl...
A pak, s prskotem nechal tmu vládnout...
__________________________________________
Ano...
Naděje prý umírá poslední...
Ale co když už nic jiného nezbývá?
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskTohle není úvaha, ale romantický výlev mladého srdíčka :)
21.05.2009 16:41:00 | PatriceB
Naděje sice umírá poslední, ale nikdy není mrtvá natolik, aby se nemohla opět probudit ;)
08.11.2008 20:18:00 | Sabian
Super nápad
Super napsaný ....
Líbilo se ... :-)
06.07.2008 16:12:00 | anti-HERO
Naděje ani není
01.07.2008 00:03:00 | Mraveneček
No, bohužel pro mě, já toho moc v minulosti ještě nemám...
25.06.2008 21:46:00 | Alan Black
ST! je za obsah, kterému plně rozumím a asik cítím, snad vím, o čem píšeš. ... také jsem si několikrát položila otázku, co když ta naděje už umírá, bo umřela ... co dál? Nakonec jsem to vyřešila, bo řeším tak, že se snažím skutečně hledat maličkosti, či jen malučko šáhnout do vzpomínek minulosti a usmát se, víš ten pocit, že je pořád něco, co alespoň malučko zahřeje.
25.06.2008 21:43:00 | NikitaNikaT.