Anotace: Dlouhodobá depka... Občas se nemáte komu vypovídat a tak své myšlenky a pocity napíšete a ono se Vám uleví. Podělte se taky o svoje zkušenosti a názory a napísejte koment, jestli máte co říct. Pokud ne, docela Vám závidím. :-)
Hodně se toho změnilo. Pořád musím přemýšlet o tom, jetli jsem to já, kdo se změnil, nebo jsou to všichni ostatní. Mám pocit, že zbyla jen hrstka těch, kdo mi rozumí a ještě méně těch, kteří mi mohou pomoci z toho kruhu ven. Nechci, aby všechno bylo jako dřív. Chci, aby to bylo lepší! Navenek se snažím, ale možná málo... A nebo možná až příliš, kdo ví... Tam uvnitř je z věší části něco, co by to chtělo vzdát. Ač menší, přeci jen ta druhá část zatím odolává, ale jak dlouho? Jak dlouho to může vydržet? Vím, je spousta těch obětavých, co chtějí pomoci, ale jen někdo to opravdu dokáže. Zvlášní? Nemyslím, každý z nás má někoho takového. Někoho, kdo může změnit vše.
Proč, proč to nemůže být jako dřív?
Proč to nejde vrátit zpět?
Proč nemůžu to co dřív jsem měla mít?
Proč nemůžu vrátit zpátky svět?
Kolem mě je všude tma!
Jakoby tu nebyli ti co dřív!
Doufám! Snad se mi to jenom zdá!
Chci všechny ty lidi zpátky mít!
ahoj ahoj. taky se tím někdy zaobírám, asi není moc dobré se v tom přílišně utápět. každopádně, také držím pěsti
09.03.2009 13:27:00 | brooklyn
Nic není tak jako dřív, proto je vše, zdánlivě stereotypní, vlastně originální. Jen ať to má říz. Ale pravdu máš - jdeme po hlavě doprdele.
23.10.2008 22:30:00 | Thoein
Každý si musí toho svého někoho najít, pak má pojistku a s pomocí od toho človíčka může jít dál, překročit svoje bolesti a najít nové možnosti... zajímavá úvaha/básnička.. ;-)
23.10.2008 18:39:00 | Gabriel17