Otázka

Anotace: Včera jsem slavila s přítelem půlroční výročí a padla zajímavá otázka, na kterou jsem mu prostě nedokázala odpovědět..

Asi to každý z vás bude znát. Jste zamilovaní až po uši a užíváte si každou chvíli s vaší drahou polovičkou. Ale po nějakém čase zjistíte, že Vám to prostě nestačí. Že od života čekáte něco víc, co s ním nikdy nezažijete. Ale nejste schopni ho opustit. Už jste si prostě zvykli. Pořád to odkládáte a odkládáte, až přijde ta zapeklitá otázka.. On jí položil takto: ,,Jsi připravená na dlouholetej vztah?". Wtf? Na to se snad dá odpovědět? Vždyt je to uplná hloupost ne? Mě osobně se vybavil obraz dvou lidí v postarším věku, on sedí s pivkem před televizí a ona smutně sní o lepším životě.. Pak si on pořádně hlasitě odříhne a jde si lehnout, zatímco ona sní o dalekých zemích, kde by mohla najít své štěstí.. Tenhle obraz se mi tedy promítl, takže asi dokážete pochopit mojí reakci, proč ze mě šílenou rychlostí vypadlo to krátké slůvko nesouhlasu. Nemusím vyprávět, co následovalo.. Když se však na to dívám s odstupem času, možná žee jsem to neodhadla až tak dobře.. Třeba se ten obraz změní podle toho, jak si to sami zařídíme. Záleží přece jen na nás, jaká nás čeká budoucnost.. Pokud to nepůjde a každý bude mít jiné sny a představy o životě, pak není co řešit.. Ale.. Co kdyby. Vždyt přece opustit člověka, kterého jsme už jednou velmi milovali není zase až taková prkotinka.. Takže já to ještě jednou zkusím..
DOufám, že mi dáš ještě šanci :)
Miluju Tě