Okamžiky

Okamžiky

Anotace: Nevěděla jsem kam to zařadit, jsou to prostě jen okamžiky..

I. Okamžik

Ticho! Jsem? Pohlaď mě po vlasech, copak nevidíš, že pláču?
Odejdi. Už tě nechci vidět.
Svítá! Slunce je parazit. Vysává ze mě život. Běž!
Počkej, je mi chladno. Tíha padá. Je tu noc.
Mám tě ráda. Víš to?
Škoda, že mě neslyšíš. Nikdy mě neslyšíš. Jsi němá. Vnímáš? Je mi to líto.
Omlouvám se.

II. Okamžik

Miluj mě s Tebou! Nesnáším tvou vůni... vpíjí se mi pod kůži a naplňuje mě radostí. Radost je tak nešťastná a osamělá paní.
Jsem osamělá?
Přináším ti radost. Řekl jsi mi to. Ale to bylo včera. Dneska jsi nespokojen, bojíš se, že se hračka porouchala.
Ne, nejsem nemocná miláčku. Ne fyzicky. Jsem jen slabá a chorá. Zcela mentálně. Neumím vzdorovat zrůdě.
Prostě Ti neodolám
Autor Ještě dítě, 11.01.2009
Přečteno 438x
Tipy 15
Poslední tipující: Haniéčka, strašidýlko-střapatý, Sana.sorrow, Madnessproduct, Bíša, Chancer, PoeziGirl, 6thSun
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

silne, procitene... krasne

22.03.2009 20:12:00 | strašidýlko-střapatý

chápu chápu slečno M...ale ať jsou to verše nebo cokoliv jinýho...vždycky píšeš moc krásně =)

24.01.2009 13:59:00 | Sana.sorrow

Krátce a přece tolik intenzivní okamžiky..a jak se rychle vyvíjí ;-) Končí to tak, že vše vypadá úplně jinak než na začátku..někdy to tak jen vypadá a někdy to tak je :-)

11.01.2009 15:29:00 | Chancer

Pááááni to je strašně silný.....U tý zrůdy mě úplně zamrazilo

11.01.2009 14:12:00 | PoeziGirl

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí