Druhá polovina

Druhá polovina

Anotace: snad někde čeká...(asi jsem se do toho zamotal!!!!!)

Na každého někdo čeká…občas si tohle říkám, občas se tohle ŘÍKÁ, a já tomu věřím(věřím? Nebo věřil?)Už je to asi půl roku, co jsem četl Kunderovu Nesnesitelnou lehkost bytí, i tam byla myšlenka, že na každého někdo čeká. Někde na světě se potuluje tvoje druhá půlka a spolu byste dokázali tvořit ideální celek. Jen málokdo má ale štěstí a tuhle půlku najde, nikdy se s ní ani nesetká a osud mu připraví něco jiného, postaví mu do cesty někoho jiného, dalšího, co nenašel tu půlku, i když se tváří, že ano. I já se tak tvářím a pořád budu, i když ve skrytu duše budu doufat, že nepoznám, že tohle není to, co ke mně patří…Protože nevím, jak to poznat, a nejvíc mě děsí, že jsem třeba nepoznal, když přišla, propásl jsem šanci a už nemám šanci to vzít zpět...
Tak to je asi všechno…
Přečteno 413x
Tipy 13
Poslední tipující: Aťan, Anastacia-Jane, Angee, boruvka175, NikitaNikaT., Caracol, Anita Buchtová, Jarin Kalin
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Optimismus Nikity nesdílím, ale jako zasloužilý otec už mám pár zkušeností. Doporučuju nehledat "půlky" s 99% šancí zůstat sám. Lepší být tolerantní alespoň ke čtvrtkám, protože i my jsme pro partnery možná čtvrtky, nebo míň.
Kdyby tohle náááhodou četla moje žena, tak já našel tříčtvrtku a kousek. :)

06.03.2012 09:55:10 | Aťan

Kdo hledá nutně... málo kdy nande, a pokud ano, brzo ztratí... láska si Tě nande, aj když hleda mermomocí nebudeš... přesto jí musíš jít vstříc, naproti a pomoci ji... takže vždycky je potřeba nakonec něco udělat... někdy stačí málo, jindy potřeba trochu víc.

Neztrácej hlavu. Všecko čeká, neboj se,nepřindeš o nic. Moc Ti to z celého srdce přeju a věřím, vím... že budeš moc šťastný. Neptej se kdy, neptej se jak, proč a s kým... prostě budeš. :o)

23.03.2009 18:12:00 | NikitaNikaT.

k životu stačí druhou pulku jenom najít, vedet že existuje, nemusíme jí mít...

"…to mě naučil les. Že nikdy nebudeš moje, a proto tě budu mít navždy. Tys byla nadějí mých samotářských dnů, touhou mých okamžiků pochybností, jistotou mých chvil víry. Věděl jsem, že moje Druhá část jednou přijde, a proto jsem se začal učit Tradici Slunce. Jen proto, že jsem si byl jist její existencí, jsem existoval dál…"
(Paulo Coelho: Brida)

15.03.2009 14:55:00 | Caracol

:-) Tak tahle otázka mě taky čas od času pronásleduje. Říká se, že naděje umírá poslední a pak je tu ještě jedna moudrost, která je vyzkoušená (teda u mě v jiných záležitostech, ale funguje to) aby nasta změna, musíš jí jít naproti. A nejdřív se musí změnit člověk sám. Takže já si myslím, že nepřišel pravý čas a ta druhá půlka ořechové okořápky se nechává zalévat jinými vodami než já. A kde beru jistotu, že dorazíme na stejné pobřeží? Je to prosté, stačí uvěřit. A nevzdat se snů a nadějí. Ve zkratce - ST! P.S. Přeju hodně štěstí při hledání. :-)

10.03.2009 21:14:00 | Anita Buchtová

No, to je ten život. Otázkou je, mám tu vysněnou půlku hledat? Nebo to mám nechat být s tím, že až se s ní někde setkám, tak to já i ona poznáme? Že kdybych jí hledal, tak se můžu právě splést a zkazit sobě i jí život? Já si taky bláhově myslím, že někde je a někdy se potkáme. Takovým lidem jako jsem já se říká samotáři. Třeba je taková i ona a nikdy se nepotkáme...

08.03.2009 21:50:00 | Jarin Kalin

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí