jen pocit mám,že jsem asi sám, ale vždyt slyším, že i ty máš starosti jako já. Život či láska je to jen pocit, jako pocit bezpečí, který nemám, proč může se to stát?? Jak snadné je ztratit to, proč musím se ptát? Jak říci, že jsem, jak podělit se? Otázkou začínám i končím, jen ty s hnědýma očima jsi mě proměnila??Snad ano či ne...
Souhlasím s Anezzkou ... tahle věta je nádherná. Jinak kladeš moc zajímavé otázky nad kterými se člověk musí zamyslet. ST! :)
25.03.2009 20:06:00 | Anne Leyyd