Smíření

Co dělat, když máte pocit, že už nic nezvládáte, že už je všechno zbytečný, včetně vás?Jít dál..ale co když to pořád nejde?Místo vzmátoření se, padáte hlouběji a hlouběji, jakoby vás tam něco tlačilo a nechtělo pustit. Bojujete s tím, ale sami cítíte, že to prostě není ono. Nejste smířený s tím, co se stalo, co přišlo…Nejde vám to…Pořád doufáte, že to byl jen zlý sen…Ale jak se s tím smířit, když jdete a všude a ve všem vidíte to krásný, co jste prožili? Mám štěstí, že můžu vzpomínat jen na to krásný, ale bylo to tak krásný, že se s tím, co je teď, prostě smířit nemůžu.
Vím, že kus jeho je ve mně a vždycky bude, ale…už se na mě nikdy neusměje, neobejme mě, ani já jeho, nikdy se už vedle sebe neprobudíme…
Je tu stále se mnou, tak nějak jinak, ale je, ve mně, v mých vzpomínkách, přesto mi chybí…strašně moc chybí…