The Mirror

Anotace: Aneb co všechno se dá zjistit pouhým pohledem do zrcadla... I zevnějšek toho o našem vnitřním a skrytém já prozradí víc, než by se dalo čekat.

Napadlo Vás nědky při pohledu do zrcadla otevřít oči? Pořádně se zahledět a nejen koukat, ale i vnímat, přemýšlet? Někdy totiž pouhé koukání nestačí, musíte si všimnout. Napadlo vás všímat si vlastního odrazu? Neprohlížet pouze fakta a rovnou linku, nevnímat jen špatnou pleť či přebytečná kila. Nepadlo vás někdy neprohlížet ale zkoumat?

---

Zrcadla mají v dnešní době téměř jednoznačný úděl. Jsou tu proto, abychom zkontrolovali vzhled své tělesné schránky a upravili případné nedostatky. V pohádkách bývají často portálm do jiného světa, odhalují pravdu a mají nádech čehosi mystického. V běžném životě už bereme zrcadla jako všední a ničím nezajímavou věc. Ale co skutečně vidíme, když se do zrcadla podíváme?

Vždycky na tom záleží, na úhlu pohledu. Já tam vidím dívku, patnáctiletou a ne zrovna krásnou. Obyčejnou, zjevně. Ale ona není obyčejná, ne teď a tady. A už vůbec ne v zrcadle. Vidím její dlouhé vlasy s roztřepenými konečky, které si nechce nechat ostříhat kvůli sázce. Vidím její křivě ustřiženou ofinu, na první pohled je jasné, že ji nemá na svědomí žádná zkušená kadeřnice. Vidím světlejší a tmavší prameny vlasů, které naznačují, že ta dívka měla kdysi v minulosti melíry, ale snažila se je překrýt tmavší barvou, což se jí zdařilo jen částečně.

Detailní pohled a všímám si druhé dírky v levém uchu. Je v ní malý stříbrný kroužek. Není to štastná volba, ta druhá naušnice. Zbytečně zdůrazňuje odstáté uši. Jenže ty uši nikdy dřív odstáté nebyly. A víte proč? Prý, to se podle pohledu nedá poznat... jenže ono dá. Protože každý, kdo se koukne pořádně uvidí kolem hnědé duhovky v jejím oku namodralý proužek dokazující přítomnost kontaktních čoček. To znamená, že ta dívka nosí nebo někdy nosila brýle, které svými nožičkami tlačily na uši a způsobily jejich odstátost.

Na krku má otlačený křížek, protože zase, trubka jeda, šla spát aniž by si sundala řetízek. To vypovídá o její zapomnětlivosti a roztěkanosti. Není těžké uhodnout její charakter podle pohledu na její odraz. Má ráda jaro a žlutou barvu, nesnáší přetvářku, protože jí obličej nekryje tuna makeupu. není zrovna bohatá, protože oblečení pochází z vietnamských obchodů. A je hodně vysoká. Vadí jí to, kulatí totiž záda. Ani když se snaží co nejvíc narovnat, nepodaří se jí vytvořit ze zad pravítko. To znamená, že byla vždycky vyšší než ostatní a nikdy jí to nebylo příjemné.

A to všechno zjišťuju díky pohledu do zrcadla sama o sobě. Stačí otevřít oči a neřešit jen rozmazané líčení nebo rozcuchaný drdol.

A nezapomeňte na zrcadla na Petříně.