Prý jsem rasistická svi.ě

Anotace: Já si myslím, že nejsem. Pokusím se obhájit svůj názor na ,,rasizmus“, ze kterého jsem byl osočen…

Tento můj článek je v podstatě pokračováním mého článku minulého. V něm jsem se věnoval tomu, o čem si myslím, že přemýšlí řada z nás. Koho z nás by nezajímala odpověď na otázku, jestli jsme, nebo nejsme ve své duši a ve své podstatě rasisti. Pár čtenářů mně poslalo své názory formou vzkazů i mailů. Vyjadřovali se k tomu, jak moc, nebo jak ,,moc málo" s mým článkem -,,Rasizmus už ve školce...!!???" souhlasí. Některé vzkazy byly jednoznačně psány lidmi, kteří se mnou souhlasili víc a jinak, než bych si asi jako autor přál a kteří zřejmě často a pečlivě dbají na to, aby jejich lebky byly naprosto ,,árijsky" vyholené... Já však podotýkám, že i když mně v žilách koluje čtvrtina německé krve, přesto se ani kapička z mého krevního oběhu nekamarádí s ,,nácky" a nikdy kamarádit nebude.

A potom mně přišel od někoho další zvláštní mail. Jsem prý ,,rasistická svině" a co že si prý ,,o sobě myslím, že házím Romy do jednoho pytle...?!"

Oba ,,tábory" pochopily můj článek asi po svém a myslím si, že špatně.

Co si tedy o sobě myslím?

Myslím si o sobě, že nejsem rasistou, alespoň ne v pravém smyslu toho slova. Za svůj život jsem se setkal s celou řadou lidí různých národností a nepřeberných odstínů barvy pleti. Potkal jsem mezi nimi lidi dobré, špatné, pracovité i líné lemply. S naprostou jistotou mohu o sobě říct, že ,,problém" barvy pleti u mě nikdy žádným problémem nebyl. Proč jsem tedy napsal svůj článek o ,,rasizmu" ve školce tak, jak jsem ho napsal?

Třeba proto, protože jsem v něm chtěl různým ,,kocábovcům" (omlouvám se za tenhle termín, ale je už natolik zažitý, že si myslím, že ukáže přesně, jaké lidi mám na mysli) naznačit a ukázat, proč jsme MY jiní, než by nás chtěli ,,ochránci minorit" mít a jaké k tomu máme MY už od malička důvody. Takhle jsem to myslel. Že když už Romové hází nás - gadži, do jednoho pytle jako rasisty, tak jim chci na jednom běžném příkladu ukázat, proč má každý (většina) z nás už od malička k nim zakořeněný jistý odpor.

Nemám v úmyslu poukazovat jen na to, v čem je většina (čest vyjímkám) Romů odlišných od majoritní společnosti v našem státě. Fakta o rozdílnosti v přístupu k fungování rodin, nebo o, pro většinu z nás tak přirozenou věc, jako je každé ráno vstávat a jít do práce a své děti posílat do škol, jsou asi většině z ,,nás" známá. To jsem ani ve svém minulém článku ,,vypíchnout" nemusel. Já jsem chtěl naznačit, že člověk - už jako malé dítě ve školce, umí poznat, když něco v ,,pořádku" je a nebo když není. Jak má rodič vysvětlit svému pětiletému dítěti, proč jsou Duc a Liu (oba Vietnamci), kteří s ním chodí do školky ,,normální" - rozumějte, že se chovají normálně, nikomu neubližují, nechlubí se tím, že se staršími bráchy kouří, že nepáchnou a že vědí, že mýdlo není jen k tomu, aby se k němu čichalo...?

A proč ten romský klučina, který je také ,,jiný" je zlý, zákeřný a - smrdí...?

Jasně, můžeme dítěti ,,nabulíkovat", že je ,,jejich" romský spolužák vyjímka. Jenže ouha - dítě dokáže chápat více souvislostí, než jsme si někdy my - dospělí ochotní a schopní uvědomit. Naše (Vaše) dítě jde po takovéhle rodičovské přednášce s námi (Vámi) ven a co nevidí? V parku se popelí deset a více ,,těch jiných" a všichni se chovají stejně, jako ten ,,jejich" Rom ze školky. Chovají se prostě - jinak.

Nehrají si spolu na písku, nehrají spolu na ,,slepou bábu", ani nezávodí, kdo nejrychleji vyleze na prolézačku a zase zpět...

Ne, oni mají jiné ,,zábavy". Každé kolemjdoucí dítě, co má tu smůlu a je bez rodičů, se stává terčem strkání a ,,žádostí" o drobné, taky se jim tak trošku nelíbí ta lavička, co jí sedí na opěradle a tak jí tak malinko ,,upravují" (rozuměj demolují). Svědomitě se učí vykouřit co nejvíce cigaret a jediné závody podnikají v řevu sprosťáren.

A naše (Vaše) dítě to vidí a zeptá se -,,proč jsou i tihle tak jiní, stejně tak, jako je ten od nás ze školky...?"

Každý z nás byl dítětem. Většina z nás si v dětství podobnými ,,parky" také prošla. Nevím, kde trávil dětství pan Kocáb a spol., hádám, že i oni viděli to samé jako my ostatní. Jenže na čem jiném ,,honit" v dnešní politicky neklidné době, skoro bez rizika, politické body? Obzvláště, když tak nějak vlastně nevíme, co jiného společnosti nabídnout...?

Myslím si, že podobné zážitky už z dětství z nás dělají ,,rasisty". Můžeme se tak možná určitým způsobem, v pokřiveném zrcadle vidět. Lépe řečeno, ti, kdo nám chtějí tvrdit, že naše zkušenosti z minula jsou pomýlené, by nám chtěli takové zrcadlo nastavit. Já za sebe to odmítám. Nejsem rasistou, jsem člověkem, který chce, aby pravidla hry platila pro všechny stejně. Pokud někdo ubližuje druhým, nebo zneužívá cizí práce k svému prospěchu, aby na něho smělo být ukázáno prstem a řečeno - ,,on je špatný". Pokud je ten ,,špatný" příslušník majority - tedy člověk českého původu (sakra, jak se vlastně dá o někom říci, že není Rom??), tak klidně řeknu - ,,ten špína chlap je Čech". Pokud je ten špatný Rom, chci mít právo říct - ,,ten špína chlap je Rom".

Je mně jasné, že u někoho jsem asi zase rasistou. Já tvrdím, že jím nejsem. Ať si má každý barvu jakou chce, ať se modlí k čemu chce, ať si myslí co chce, ale ať se chová tak, abych nemusel marně dětem vysvětlovat, proč je ,,jiným". Dětem je totiž šumák barva pleti, náboženství, nebo politické přesvědčení. Děti jsou na rozdíl od nás dospělých ještě poctěny tím darem, posuzovat druhého bez přetvářky a jen podle toho, jak se chová a jak je, nebo není ,,hodný". Děti neoblbnete pane Kocáb, žvásty o nutné multikulturní společnosti, ony děti v multikulturní společnosti žijí. A i ony už umí poznat, s kým se chtějí dělit o ,,svůj" čas a prostor a s kým ne a proč.

Možná vlastně páni Kocábové a spol., nemáte co dětem vysvětlovat Vy, ale spíše ony Vám...