Už navždy

Otvírám dveře
postel je prázdná

utíkám se přesvědčit
o svém pocitu

Odešel
Navždy... odešel

jen pár hodin jsem tam nebyla
a vše v ten den má jiný význam

Otevřu dveře toho pokoje
a dívám se na tu postel

Už na ní leží někdo jiný a udiveně mě pozoruje
jemně se usměju a odcházím

máma
přítelkyně

my
oni
já

Jsou chvíle, kdy je smutek tak těžký
jsou chvíle, pro která slova neexistují

Jen pláč
a přemáhání se

Byl starý jako já,
muselo to taky být?

Utíkám pryč, abych mohla vydechnout
utíkám pryč, abych se mohla zase vrátit

Vrátím se a otvírám dveře jiných pokojů
a společně prožíváme jiné příběhy

A říkám si jen, važme si každé vteřiny, kterou máme
nerouhejme se

Jen ať nám září oči