Život po životě

Anotace: Pokus o úvahu do školy - která teda nedopadla dobře - což se hodnocení týče.

V našem světě se den co den narodí nejeden malý človíček, který s ubíhajícím věkem, ovlivněn svou společností a prostředím, ve kterém žije, nalezne v sobě charakter a jeho duše vykvete či ztemní během okamžiku několika let.
Každý z nás je však originál, který se celý život rozvíjí a mění. Ať už cítíme a myslíme tak či onak, co se stane ten den, kdy naposledy vydechneme? Opravdu náš život skončí? Srdce utichne, city zemřou a duše s myslí oněmí? Nebo je na konci naší cesty cesta nová?
Mnoho lidí se již zabývalo těmito otázkami, někteří se jimi zabývají zrovna nyní a ti co ještě nejsou, si je v budoucnu položí také. Teď jsou tyto otázky tou hnací silou, která mě nutí psát a zapřemýšlet nad možným a nemožným - či dokonce neuvěřitelným, ponořit se do světa fantazie a probudit se tou hořkou realitou.
A tak, se zamyslete se mnou v této chvíli nad otázkou žití a tím co následuje. Je opravdu možné zemřít a znovu se vrátit? Nebo je to jen pocit vyvolaný agonií? Nevím, zda je možné posoudit něco, co člověk nezažil a mám i velmi špatný pocit, že by nebylo již v mých silách, po této praktické zkušenosti cokoliv zapsat. Je však pravdou, že lidé, kteří prošli tzv. klinickou smrtí, se v mnoha věcech shodují. Nepříjemný hukot nahrazený šťastným pocitem bez tíže, či let černým tunelem, na jehož konci je světlo, které nedokáže rozzářit stísněnou temnotu. Pocit byl však u všech stejný - štěstí a svoboda. Je ale něco takového vůbec možné? Nebo jen strach ze smrti a lidská fantazie, dala základ pro vznik náboženství, jako je hinduismus? A člověk se po smrti vrátí v
jiném těle? Či najde pokoj na onom světě a setká se se všemi, které za svůj život potkal? Přeci jen: "Na každém šprochu, pravdy trochu."
Jsou tu však i tací, kteří si myslí, že dokáží tento pocit, stav či jev odůvodnit. A tak, různí odborníci připisují tento úkaz halucinacím, které vytváří mozek. Aby nám snad usnadnil náš odchod? Za pomocí snu? Ten nejtajemnější orgán našeho těla, který na jediný povel vyšle partu endorfinů a naplní nás štěstím? To však není odpovědí na otázku, zda existuje život po smrti či všechno se smrtí končí.
Podle někoho vzpomínka na minulý život, podle jiných jen obyčejný jev vyhrocený mozkem a podle některých samozřejmost spjatá s náboženstvím. Kde je však pravda? Na to dnes odpověď nenajdu neboť jsem doteď pohár života nedopila a můj čas ubíhá dál s povinností se jednoho dne zastavit a odpověď na tuto otázku naleznout.