Anotace: To mě napadlo když jsem jednou procházela školou. Ani nevím zda je to úvaha či povídka.Prostě to sem šoupnu tak jak to leží a běží...
Učitelky tvrdí jaký je tu vždycky zvěřinec. Hloubám ztichlou chodbou. Co tři kroky míjím dveře. Mají pravdu pomyslím si. Za prvními dveřmi jsou sborovny češtinářek. Stádo hodných, poslušných ovcí. Dveře s cedůlkou Jaromír Novák skýtají ostříže. Chemikář pravidelně držící dozor na chodbě. Kožené dveře patří ředitelně. Tučňák žijící v malém hejnu tučňákovitých zástupců. Ob čtyři kroky sídlí vlk. Statný a chytrý učitel prahnoucí po kořisti v podobě našich vědomostí. Občas prožene ovečky. Dbá aby nám studentům zkoušky neprocházeli lehko. Poslední dveře jsou zahaleny do veřejného tajemství. Dva staří orlové uvnitř. Psycholog a filozof. Draví orlové toužící po mladém mase. Respektive po obnažených kolínkách a vyzívavých dekoltech nepřipravených studentek. A konečně ty správné, oprýskané dveře. V nich čeká náš věrný přítel na třídní knihu. Něco na tom zvěřinci bude. Zaklapnou zamnou dveře...
:-))) Jak je vidět, chodíš do školy poctivě, jinak bys neměla svý pedagogy tak "prokouknutý"
(psssst - ale než opravíš ty dva "překlepy", kolem klece češtinářek choď raději po špičkách...)
;-)))
03.03.2010 20:20:00 | TetaKazi