Jdu tichou ulicí. A třeba mi není dobře na duši.
Ale každý okamžik může přinášet pocit radosti. Jen je třeba mít oči otevřené a srdce nastavené do správného úhlu. Ty nejobyčejnější věci, vůně, paprsky slunce, déšť, květiny, hudba a nakonec i tkaničky na Tvých botách Ti mohou přinášet dobrý pocit. Že vůbec jsou.
Pár prohozených slov a vyzdobená okna, lístek který Ti padne k nohám, je podzim.
Není třeba čekat a těšit se na věci veliké. Kdoví, jestli si tu radost pak dokážeš až tak vychutnat.
Přála bych si některé lidi nakazit touto vlastností, z které mám upřímnou radost.
Krásný.......já se teď třeba raduju nad tvým krásným komentářem k mému dílu. Jinak radovat se s maličkostí je podle mě základ spokojenýho života, protože se musíme smířit s tím, že většina dní našich životů jsou v podstatě "průměrné" (teda pokud zrobna nepodnikáš cestu kolem světa nebo nejsi krotitel lvů) a my si je musíme umět okořenit. Díky, cítím to stejně, Kveta
29.12.2005 12:01:00 | Květa
děkuji, že sis tohle nenechala pro sebe - všichni lidi by se měli zamyslet nad touto myšlenkou. NÁDHERNÁ!
27.12.2005 12:11:00 | Markét
A jsi si tím jistá?
19.12.2005 22:43:00 |