Vánoce?

Anotace: ...měly by být svátky klidu a pohody...

A už je tady zase ten předvánoční čas, čas šíleného běsnění a shánění věcí, které mají nám a našim blízkým udělat, pokud možno, radost. Lidé pobíhají z jednoho supermarketu do druhého a snaží se co nejúčelněji vyprázdnit svá bankovní konta. Zkuste se někdy na chvíli zastavit a podívat se do tváří všech těchto lidí. Myslíte,že uvidíte v jejich očích jiskřičky štěstí? Že se na jejich tvářích objeví úsměv? Poznáte na nich, že tohle všechno rok co rok podstupují jen pro to, aby nakonec byly Vánoce skutečně "šťastné a veselé" jak si všichni vzájemně přejí? Nepoznáte! Každý je zahleděn sám do sebe, do svých problémů a starostí, v hlavách se jim honí myšlenky na to, co včechno je ještě třeba udělat, dovézt, odnést, přemístit do svých obydlí... "svět se zbláznil, zastavte prosím, chci vystoupit" (John Lennon) Tahle myšlenka mě provází vždy, když se výlohy obchodů zaplní vánoční výzdobou a ze všech stran jsme masírováni všudypřítomnou reklamou, kde jsme přesvědčováni, že trávě tohle nebo tamto, je přesně to pravé ořechové, co nám doma ještě schází a bez čehož se neobejdeme a nedosáhneme nikdy toho vysněného stupně štěstí, které, tu úspěšněji, tu méně úspěšně, celý život hledáme. Mnozí z vás mohou namítnout, je už prostě taková doba, nedá se s tím nic dělat! Samozřejmě,doba je přetechnizovaná a uspěchaná, někdy ale stačí jen zvednout hlavu od zaprášeného chodníku po kterém kráčíme, podívat se lidem do očí a usmát se. Každý úsměv vás zahřeje na duši a jsem přesvědčen, že je to příjemnější, než sebedražší dárek, věnovaný jen proto, že jsou Vánoce a dávání dárků patří ke všeobecným zvyklostem... Takže, hlavu vzhůru, úsměv na tvář a všem opravdu "ŠŤASTNÉ A VESELÉ!"