Jak poznání může škodit aneb o lidech prvotních a dnešních

Anotace: úvaha o citu a rozumu, bohu a satanu a co vlastně znamená přidat se na stranu boží. jen mě prosím nepokládejte za fanatika, jsem bez vyznání a ani nejsem člen žádného ideologického náboženství.

A staneš se tedy tím, kým už jsi jednou na počátku byl
mystikem bez mysli
moudrostí bez myšlenek
dovol si odhalit své lidství
Být oním velkým Tím....

Bible praví že na počátku blo slovo. Avšak už před slovem byla myšlenka. A před myšlenkou láska. Ten, který je skryt lidským očím v řekách lásky názyván je Bůh. Není rozdílu mezi vesmírem a Bohem. Příroda a On jsou tímtéž. Čas a Pán kráčí spolu vstříc všem epochám. Není barvy takové, aby přitom nebyla barvou jeho očí. Není země, která by nebyla jeho tělem. A taktéž člověk s ním kdysi byl v jediném celku....

Adam a Eva. Snad dva lidé, spíše ale symboly. Adamovo mužství na sebe váže Evino ženství i naopak a splývají v jedno. Bylo jim řečeno, že vše smí, jen ne jíst ze stromu poznání dobrého a zlého. Co bylo důvodem?

Přírodní národy všude na zemi jsou sice v zájmu zachování kmenové společnosti vázáni určitou hierarchií. Nikdy však nepoznali, co je to policie, justiční systém, biologická válka, náboženský fundamentalismus nebo drogová závislost. Ne snad proto, že by byli absolutně dokonalí. Pravděpodobněji se nikd nenaučili rozlišovat mezi dobrem a zlem. Dělají zkrátka to, co jim nařizuje jejich vědomí a ještě více podvědomí, tím co se naučili a odpozorovali ze zákonů přírody. Stane se tedy, že se opijí, poperou a pohádají. Stejně jako se milují a usmiřují. Řídí se ale více citem než rozumem, odhalili lidství, a proto vše co dělají nemůže být souzeno ani jako zlé ani jako dobré, pouze jako lidské.

Adam a Eva byli ještě dokonalejšími. Hadem bylo však Evě nabídnuto jablko ze stromu poznání dobrého a zlého se slibem dosažení božství. Eva neodolala a započala se tím největší tragédie v naší lidské historii. Některá populární tvrzení satanistů, že Lucifer obdařil člověka rozumem a tím ho obohatil, jsou, dle mého názoru, nepravdivá. Ví-li člověk o rozdílu mezi dobrými a horšími, zlými věcmi, uvažuje také o jejich podstatě. Když uvažuje o podstatě utváří si názor. Ten vede k vtvoření systémů názorů, ideologii. Ideologie se vymezuje vůči ostatním ideologiím a hledá argumenty proti nim. To vede k hádkám a válkám a ty k utrpení nebo duchovnímu nedostatku.

Oproti tomu, řídí-li se člověk citem udělá více chyb, schází mu totiž puristická a chladná logika. Může se stát, že i ublíží avšak stejně snadným mu bude požádat o odpuštění. Ničí ale vzápětí v sobě objeví touhu stavět a sázet. To je velký rozdíl oproti člověku rozumu, tedy člověku obrazně svedenému satanem. Ten se údajně řídí tím, co je pro něj nejlepší, jak sám tvrdí. Ve výsledku se ale bojí vyjadřovat emoce(pod vlivem etikety, vtvořené rozumem, nadmíru potlačuje pudy a zamlčuje slova). Jindy zase páchá příliš mnoho příšerných věcí v krátkém časovém úseku(dvě světové války během ani ne třiceti let) a toto obhajuje záchranou demokracie(což je jen jedna z ideologií, účelově vytvářených) anebo nějakým nadpozemským ideálem, kterého je třeba dosáhnout. Rozum tedy člověka neobohacuje, protože všechny dobré věci, včetně např. užitečných vynálezů mu radí cit, vnitřní potřeba po zdokonalení nedokonalého a nikoli ona šílená logika, která může řídit roboty a nehodí se pro lidskou duši.

Bože, ty který jsi viděl zářící Hirošimu
V den, kdy někdo umírá a jiní se chválí navzájem
Proč jen jsi dovolil vyrůst tomu stromu?
A dnes tu vidím plno zel
Proč jenom ta jablka byla tak krásná
A Had mohl mluvit
Zní jeho syčivý sten
Dodnes v diktátorských projevech
Lidství?
Dnes už hvězda skoro zhaslá.