Nesmrtelnost: Co není, může být.

Anotace: Lidi fascinovala spousta věcí na první pohled nereálných. Co takhle vzít si na paškál nesmrtelnost?

Nejprve biologické hledisko - způsob kopírování genetické informace, který se uplatňuje při dělení buněk, není dokonalý a dochází k chybám. Tyto chyby zapříčiňují zhoršování vlastností organismu, dochází k opotřebování, nebo chcete-li stárnutí, organismu. Tento proces je přirozený a nevratný, neboť kopie nemůže být lepší, než její originál, maximálně stejná, v praxi však horší. Tímto se zhoršuje i proces regenerace.
Jak je známo, některé živočišné druhy mají schopnost regenerace tak dokonalou, že jim dorostou i celé končetiny. Jako příklad lze uvést mořského tvora tvaru hvězdy, který je zkázou korálových útesů, neboť se živí jejich staviteli.
Za předpokladu, že by systém regenerace měl k dispozici nějaký původní, nezdegenerovaný genetický materiál, díky kterému by řešil i chyby z kopírování, otevírají se, alespoň po biologické stránce, dveře k nesmrtelnosti. Regenerační systém takového tvora by opravoval chyby po kopírování, a kdyby se jej povedlo pomocí genové terapie posílit, tvor by nestárl a nikdy by nezemřel stářím.
K tomuto je nutno připočíst také opotřebovávání mozku a modifikaci regenerační schopnosti tak, aby tvor dokázal regenerovat i svůj mozek. Bez něj to nejde a jinak by zemřel v mladém těle - něco jako když stroj řízený počítačem skvěle slouží bez opotřebení, ale po nějaké době přestane fungovat jeho počítač a s ním i stroj. Mozek v těle živého tvora nejde vyměnit tak snadno jako řídící elektroniku stroje.
Nápad to není nový - vzpomeňme fiktivní mimozemskou rasu Wraithů z televizního seriálu Hvězdná brána: Atlantida.
Šílené? Jak pro koho. Možné? To nechme vědcům, mají na to vzdělání i vybavení.

Nejsem ani vědec, ani scénárista výše zmíněného seriálu, takže se zaměřme na druhé, neméně důležité hledisko. Uvažujte nad tím, jaké by to bylo, kdybyste nesmrtelnost získali třeba právě vy. Postřehy uvítám v komentářích. Tuto otázku si nyní položím osobně.
Za prvé, všichni, které znám, by stárli a také umírali, až bych byl poslední své generace. Už jen tohle může být velmi nepříjemné. To by asi potvrdil nějaký opravdu starý člověk, je ovšem otázkou, jestli někdo takový čte tento server a narazí na tuto úvahu. Neustálé poznávání lidí a neustálý žal nad tím, jak tito lidé stárnou a umírají. Sledujete narození svého prapraprapra-vnuka nebo dcery a (z vašeho pohledu) nedlouho poté jeho stáří, aby tento potom jenom o "chvíli" později stářím zemřel.
A navíc, k čemu bych asi tak dloooouhý život využil? To je také velmi důležitá otázka. Čtení knih a neustálé vzdělávání je sice skvělé, ale zde by již mohla být omezující kapacita lidského mozku. Běžný člověk jej využívá jen z malé části. Kdyby byl využit více, co by to přineslo kromě většího kvanta znalostí? Telekinezi, čtení myšlenek jiných lidí nebo něco dalšího?

Závěrem - nesmrtelný je možná chytrý, neuvěřitelně vzdělaný a kdo ví co ještě, ale pokud nežije už od mládí úplně o samotě (je-li samotář), tak také stále víc a víc zasmušilý.
Lítost nad dávnou smrtí těch, které měl rád, se může kupit a přivést nesmrtelného k sebevraždě. Nesmrtelnost, podobně jako všechny zajímavé schopnosti, přináší také velkou potřebu sebekontroly. V opačném případě by takový nesmrtelný skončil dost tragicky.
A na úplný závěr? Současné metody na to nemají, nebo jsou utajovány. Nechme to koňovi, má větší hlavu.