Umři

Umři

Anotace: Rozhovour dvou lidí a svědomí

Svět barev uhasl a zpomalil se.
'Teprve teď začínáš vnímat věci okolo sebe?
A co tak najednou?'
'Nech mě být.'
'Podívej se, co se děje kvůli tobě! Kolik životů padlo, kolika lidem si sebrala právo žít.
Kolika lidem..'
'Přestaň!'
'A proč bych měl? Podívej se do zrcadla..sobě to tváře. Ha..nemůžeš? Ale?..copak? Neříkej, že se ti vybavujou ty šerednosti a hrůzné věci..'
'Mlč už! Myslíš..že nevím co jsem? Jsem jenom člověk, který poslouchá rozkazy. Kvůli nim pak trpím tebou..svědomím.'
'Ano, vojáku. Máš pravdu. Podívej se kolem sebe. Vídíš? Jednomu dítěti si sebrala vzor-otce, jedné dívce její lásku-celý svět...
Uprostřed bojište, vlajka. Podívej. Hoří. Je potřísněná krví jednoho z vás. Není to fér . Život neni fér a nikdy nebyl.
NO nic, žij si s tím. Jedno nerozumné rozhodnutí, vidíš, kolik napáchá zla a šíří ho dál..do našich životů.
Nezapoměň , jsem na vždy s tebou.
S láskou, tvé svědomí!'

'Prober se! Notak! Slyšíš?! Co je s tebou?!'
'Já..'
'Žiješ!! Nedělej mi to! Proč..proč si to udělala?'
'Já..'
'Mijulu tě, si moje všechno.'
'já..'
'Co se dějě?'
'Omlouvám se..někdy musíš odejít, abys věděl, jestli ten druhý tě bude následovat.'
'Budu tě následovat kam jen mi to ty sama dovolíš. Omlouvám se za tu hádku.
Už nikdy se těch práškl nedotkneš, ani jiných a ...'

'Zdrávím tě. To jsem zas já. Stýskalo se ti po mně?'
'Jdi zas tam, odkud jsi přišel!'
'Ale ano, jen ti mám vyřídit vzkaz od mé sestry.'
'?'
'Dochází ti dech, čas utíká a slábneš. Umíráš. Tím, že ses chtěla otrávit jsi to sestře zjednodušila. Máš týden.'
'Proč? Já nechci! Nech mě! 15 let jsem na Něj čekala. Na jednoho člověka!Na Něho. On přišel a ty min ho chceš vzít?!'
'Ne , chci vzít tebe jemu..'
'Teprve teď se cítím bohatá, vlastním poklad, zlato.
Ne, ten těžký kov, který tě tíží v kapsách, ale zlato která tě hřeje u srdce i v těch nejhorších chvílích.'
'Tebe hřeje, ale jeho studí. Jen se podívej, co děláš. Jak mu ubližuješ. Nezdržuj, sestra už se na tebe těší-SMRT!'

Tlak klesá. Víčka tě tíží a klesají ,až zavřou výled na svět, ten svět, co jsi tolik milovala- Jeho.
Už nikdy ho neuvidíš. Rozluč se, jen třeba jedním gestem. Aby na tebe nikdy nezapoměl.Perioda tlukotu srdce se stává nepravidelnou.
Už ani doktoři ti nepomlžou. Život není fer a nikdy nebyl. Má to tak být. Umři.
Autor Live to fight, 31.08.2010
Přečteno 444x
Tipy 4
Poslední tipující: Maestus lupus, Toda
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Promiň...klikla jsem dvakrát:-D

16.09.2010 22:23:00 | Toda

Nemám právo tomu něco vytknout ,protože je to fakt perfektní..,ale možná by to mohlo být zařazeno i v povídkách..

16.09.2010 22:22:00 | Toda

Nemám právo tomu něco vytknout ,protože je to fakt perfektní..,ale možná by to mohlo být zařazeno i v povídkách..

16.09.2010 22:22:00 | Toda

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí