Obdivně vzhlížíš k těm kteří to dokázaly, ale tvoje duše pláče.
Mladí lidé, kteří mají užívat života. Lidé kteří mají děti. Každý jeden člověk něco znamenal.
A ty se ptáš proč ?
Proč to muselo takhle zkončit.
Proč jim někdo nepomohl ?
Jak ráda by jsi tam byla a řekla jim ať to nedělají.
Chytila je za ruku a vedla je životem.
Jenže dokázala by jsi to ?
Vždyť jsi sama zoufalá, stojící na okraji skály. Dofající v lepší svět. Marně hledající životní cíl.
V čem jsi tedy jiná ? Nedokázala jsi to. Nikdy jsi neudělala ten osudný krok do prázdna.
Proč ? Neměla jsi sílu, nebo jsi snad nechtěla zjistit jaké to bude ?
Bezradně se plácáš životem, a přesto by jsi jim chtěla pomoct ?
Co by jsi jim řekla ?
Že život má cenu ? Tomu přece sama nevěříš !
Že všechno se dá řešit ? Nedá ! A ty to víš.
Že jsou sobci když to chtějí rodině udělat ? A co jsi potom ty ?
Nemůžeš nic ! Můžeš jenom čekat jak se rozhodnou.
Bezmoc ? Ano, je to bezmoc.
Jak dlouho to může trvat ? Hodiny, dny, týdny ? Jak dlouho ti bude trvat než si uvědomíš že to musíš taky udělat ?
Nebuď srab ! A aspoň to poslední v životě udělej pořádně.
Co se má stát tak se asi stane, je to asi nějakej osud.Ano, může bejt hůř, Ale, může bejt i líp.Vždy když čtu něco podobného, tak si Musím vzpomenou na mojí Zlatou mamku.Ačkoli odešla dobrovolně, jistě jí je již odpuštěno, a tak má víra, že stále někde Je, někde Tam o čem se nám tady ani nesní, je pro mě stoprocentní a navíc mě to jistě pomáhá.Určitě bude, a možná už je lépe, držím palce.Zajímavá úvaha.
21.09.2015 14:40:59 | Jeněcovevzduchukrásného
Na sebevraždě je nejkrásnější to, že se dá snad vždycky ještě odložit... Mě se tato tvoje úvaha líbí, i když nemám na život zas až takto černý názor-pohled, je plno krásných věcí, bohužel i těch hnusných, odporných a ubíjejících. Nemůžu ale soudit, jak je druhému. Tak snad jen - ať je líp :-)
19.11.2010 16:03:00 | Yendas