Your wings...

Anotace: Jednou mě to takhle napadlo... Vůbec to není autobiografické, ne ne!

Nadechni se a vydechni. Roztáhni svá křídla. Nebo víš co? Nech je raději složená. Teď se to nehodí, ne není ten správný čas. Usměj se, ano tak je hodná holka. Tlačí tě, co? Máš od nich otlačená záda a bolí tě. Vždyť už tak dlouho je skrýváš složené. No schválně, kdy jsi je rozvinula naposledy? Ty jo, to je ale dlouhá doba. Ani si to nepamatuješ… Že by v listopadu? Ne, to nebyla zrovna upřímná chvíle. Nebo to byl říjen? Ne, to byla zase jedna z tvých přetvářek. Ty jo a co prázdniny? Ne, každá chvíle z nich byla v podstatě taky pastí. No teda, já jsem věděla, že už je to dlouho, ale že až tak?! Co škola? Ne?! S tímto dojdeme až do dubna… Skutečně to byla poslední
chvíle, kdy jsi svá křídla ukázala světu? Teda, s tím bys měla holka něco dělat… Přece máš přátele, tak s nimi někam jdi, bav se a ukaž je znovu světu! Pane, vždyť já jsem zapomněla na něj, co jeho přítomnost, to tě, je neuvolňuje? Říkáš, že jsem se zbláznila? A proč? Podíváš se na mě se smutným úsměvem a já pochopím. Jsem husa, pardon. Jako bych nevěděla, že když jsi s ním, musíš je mít složené, schované snad víc než kdy jindy. Promiň. A co ti přátelé? No co se na mě tak díváš a ironicky se uchechtáváš? Říkáš, že s jednou z tvých kamarádek je občas roztáhneš? No vidíš, tak je to v pořádku, aspoň do nich nechytáš křeč… Že to není tak často? Asi máš špatné kamarády, holka…
Usmíváš se na okolí, tvůj úsměv je pěkný, celá jsi celkem pěkná. Miss bys nevyhrála, ale znám i horší případy. Ale no tak, co ten výraz v očích? Jsou dobře namalované, zvýrazněné, dominují tvému obličeji. To je dobře, každý ti říká, že máš hezké oči. Ale ten jejich výraz, ten mi k nim nesedí… Pozoruji tě bedlivěji, jak si potahuješ z cigarety, nalakovaným nehtem s módní výraznou barvou odklepáváš popel do popelníku, lehce a asi nevědomky si prohrábneš vlasy, tedy spíše si upravíš vyžehlenou ofinu, která přechází do vln, které ti splývají po zádech. Jsou přírodní, viď? Je to vidět, sluší ti i ta barva se k tobě hodí. Zavrtíš se na židli a tím si náhodou vytáhneš šaty o trošku výš. Nevadí, máš džíny, protože je venku zima. Kolik tě ty šaty a ty džíny stály? Moc co? Nic říkáš? Aha, platil ti to otec. Stejně jako ty kozačky na podpatku a kabelku a kabát a spousty dalších věcí, co? Pardon, ty náušnice jsi dostala od kamarádky k Vánocům, to se omlouvám. Znovu se zavrtíš a já vím proč. Vidím, jak moc tě ta schovaná křídla tlačí. Chtěla bys je roztáhnout, ukázat světu, kdo a jaká ve skutečnosti jsi. Chápu tě, ale… Teď se to nehodí, ne není ten správný čas. Jsi ve společnosti, tak si moc nevymýšlej a radši dál naslouchej své kamarádce, spolužačce či kdo to je. Nebo se alespoň tvař, že ji posloucháš, že tě zajímá, jak moc je nešťastná z lásky, školy či z čeho. To, co se ti děje v hlavě je čistě tvoje věc. Přemýšlej, o čem chceš, nech svou mysl zaletět třeba tisíce kilometrů daleko. A hele, ona neurazila tak dlouhou vzdálenost. Ale no tak, zrovna toto téma? Je ohrané, vymysli si něco nového prosím tě, začíná mě nudit…

A hele, musíš odpovědět té, co sedí naproti. Vypadne z tebe rádoby chytrá poznámka, já ti tleskám, reagovat umíš. Usměješ se, znovu se zavrtíš a znovu si prohrábneš vlasy. Vypadáš stylově, podle módy, spokojeně a radostně, ale… Ty tvé oči, ten pohled, ten se mi nezdá… Podívej, ten kluk u vedlejšího stolu se na tebe dívá? Ano, na tebe, představ si to! Ne na tvou kamarádku, spolužačku či kdo to je. Ne, dívá se na tebe. Tak reaguj, holka! Usměješ se na něj, ale tím tvá reakce končí. To chceš být napořád sama?! Jsi už trapná, stará panno. Nebo si skutečně myslíš, že se ti splní sen? Dovol, abych se zasmála nebo spíše dostala záchvat smíchu. Jsi idiot, to ti musím říct…

Usmíváš se, dokonalá společnice, viď. Ale no tak, nevrť sebou. No a co, že dostáváš křeč? To nikoho nezajímá, musíš si přece udržet dobrou pověst a styl. A hele, pírko. Skutečně vypadlo z tvých křídel? Není první, viď. Jestli to takhle půjde dál, za chvíli ti na nich nezbude nic. Všimneš si toho bělostného peříčka a špičkou své kozačky ho nenápadně odkopneš pryč a dál se věnuješ své kamarádce, spolužačce či kdo to je. Nasloucháš pečlivě, zapaluješ si cigaretu, přikyvuješ, zasměješ se jejímu vtipu, ale ty oči, ten tvůj pohled, ten se mi nezdá…