Jak jsem se jednou rozhlédla..a věděla že jsem šťastná

Anotace: :-) slunce v duši

O tom jak jsem se jednou rozhlédla kolem sebe a věděla sem, že jsem naprosto šťastná..o tom jak jsem konečně začla být šťastná..

Být šťastný se řekne hrozně lehce..ale člověk při denním stresu, povinnostech, trápeních často zapomene. Člověk je možná šťastný když je zamilovaný, pokud uněj zamilovanost není slepá a věčná tak se brzo změní i zdánlivé štěstí v běžnou denní rutinu.
Já si prostě jednou řekla dost, bylo to už víckrát..ale prostě byl to den, když jsem si řekla: "už mě to nebaví, ty věčný bolesti hlavy, stresy, práce..povinnosti.." Koukla jsem ven, zastavila se na chvíli..uviděla to slunce co je venku, uvědomila si že na mě doma čeká můj milovaný přítel a řekla si že jsem přece strašně šťastná. Nejde o současný pocit..nebo o nějakou "slabou"chvilku..jde o celkový pocit mysli..
Od této chvíle se už nikomu nevymlouvám, proč a jak co dělám..nikomu nevysvětluju proč se zrovna usmívám..nebo proč sem někde byla..a někde ne..od této chvíle se už neporovnávám s ostatníma. Jsem to já..a nikdo jiný.. jsem šťastná taková jaká sem. Kupuju si věci které chci, čtu co chci..vařím co chci..nedržím se nějakých tradic nebo něčeho co by se mělo..jsem šťastná tak jak sem. A hlavně užívám si každou chvíli svého života.
Kdybyste mě znali před nějakým časem asi byste potkali holku v sepraných džínech, špinavých teniskách, rozpuštěnými vlasy a rozpačitým výrazem ve tváři..ale dnes? Dnes když jdu po ulici, usmívám se..a může být klidně pondělní odpoledne jako je dneska..může být klidně začátek nového pracovního týdne..ale já jsem šťastná za to jaká sem..a za to co mám. Nic lepšího si nedokážu představit.
Uvědomila jsem si že dřív jsem se k sobě chovala jako k něčemu co si nezaslouží nějakou extra pozornost, malovala jsem se nevýrazně spíš jen z povinnosti..chodila jsem všedně oblíkaná..Dnes to je jinak, vyměnila jsem šatník, konečně sem vyhodila věci které sem schovávala jen ze soucitu a pak si je jednou za rok oblíkla a cítila sem se celý den jak vykopávka..dneska to už nedělám..nosím věci které se mi líbí, které vím že mi sluší a které ocení i moje okolí.
Taky věnuji čas sama sobě,ve zkrášlování, v péči o sebe..dávám si záležet na tom jak vypadám a jak mi je..protože pak se dobře cítím..a o to celé tady jde. :)...stačí se rozhodnout a podniknout kroky.. :-)