Warning: Don't lose your dreams!
Warning: Don't lose your dreams!
Warning: Don't lose your dreams!
Ztráta iluzí?..Něco takového se mi stává překvapivě až moc často, dalo by se téměř říct, že skoro pravidelně.
Jdu svou dlouhou cestou ze školy, každý den ty samé zkřivené obličeje pod neustálým nátlakem okolí, jen málokdy uvidím člověka, co hází usměvy na všechny strany kam se podívá. Takový přehnaný optimista by byl však mnohým pro smích. Někdy přemýšlím nad tím, po čem ti lidé touží, jaké jsou jejich sny a jestli si je plní. Každé ráno potkávám takové menší shromážděníčko lidí před našim DDM. Stojí tam v obnošených, často ušpiněných věcech jejich výrazy jsou naprosto prázdné, nikdo z nich nemluví, jen koukají. Některým můžou být pro smích i já se přiznávám, když jsem byla mladší, raději jsem se jim vyhýbala. Dnes ale vím, že jsou to obyčejní lidé, úplně stejní jako já, jen bez iluzí. Třeba toho pána s dlouhými vlasy a šedým plnovousem, kam jeho přivedly nesprávné představy o tom, jak si otevře vlastní pivnici ve svém rodiném domě? Nebo žena postávajíc vedle něj, která se dívala v mládí na svět skrz růžové brýle, ale svět se jí obrátil zcela naruby, když náhle v sedmnácti otěhotněla a rodiče ji vyhnali z domu.
Člověk by měl mít své sny, nesprávné iluze, ale aby byl skutečně šťastný je potřeba trochu snahy a zdravého rozumu. Nedávno jsme se v ZSV učili o schopnostech, nadání a talentu člověka a celkem mě překvapilo, že 2-3% lidí se narodí s mimořádným talentem, ale 20 až 30% dosahuje nadprůměrného výkonu.
Možnosti jsou prostě nekonečná a každý je schopen toho si najít tu nejlepší cestu svým životem, jen se můsí snažit neházet vše za hlavu a neztácet iluze vždy, kdy se mu to hodí.
Ztráta iluzí?..Něco takového se mi stává překvapivě až moc často, dalo by se téměř říct, že skoro pravidelně.
Jdu svou dlouhou cestou ze školy, každý den ty samé zkřivené obličeje pod neustálým nátlakem okolí, jen málokdy uvidím člověka, co hází usměvy na všechny strany kam se podívá. Takový přehnaný optimista by byl však mnohým pro smích. Někdy přemýšlím nad tím, po čem ti lidé touží, jaké jsou jejich sny a jestli si je plní. Každé ráno potkávám takové menší shromážděníčko lidí před našim DDM. Stojí tam v obnošených, často ušpiněných věcech jejich výrazy jsou naprosto prázdné, nikdo z nich nemluví, jen koukají. Některým můžou být pro smích i já se přiznávám, když jsem byla mladší, raději jsem se jim vyhýbala. Dnes ale vím, že jsou to obyčejní lidé, úplně stejní jako já, jen bez iluzí. Třeba toho pána s dlouhými vlasy a šedým plnovousem, kam jeho přivedly nesprávné představy o tom, jak si otevře vlastní pivnici ve svém rodiném domě? Nebo žena postávajíc vedle něj, která se dívala v mládí na svět skrz růžové brýle, ale svět se jí obrátil zcela naruby, když náhle v sedmnácti otěhotněla a rodiče ji vyhnali z domu.
Člověk by měl mít své sny, nesprávné iluze, ale aby byl skutečně šťastný je potřeba trochu snahy a zdravého rozumu. Nedávno jsme se v ZSV učili o schopnostech, nadání a talentu člověka a celkem mě překvapilo, že 2-3% lidí se narodí s mimořádným talentem, ale 20 až 30% dosahuje nadprůměrného výkonu.
Možnosti jsou prostě nekonečná a každý je schopen toho si najít tu nejlepší cestu svým životem, jen se můsí snažit neházet vše za hlavu a neztácet iluze vždy, kdy se mu to hodí.
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.