Asi už vzpomínám moc často...

Asi už vzpomínám moc často...

Anotace: Je to o koni, kterého mi prodali, moc jsem ho milovala a miluji do dnes! (krásný valach jménem Mermer Tai, který mi dokázal změnit život)

Je to už dávno, Rok a tři měsíce, 9. července 2010.
Před tímto časem, jsem ztratila někoho, komu -kdybych mohla - dám celý Svět.
Jeho ztráta změnila celý můj život. V mém životě nastal zlom, který mě dokázal položit na kolena. Dokázal mě zlomit.
I přes to všechno jsem dokázala vstát, jít dál a snažit se žít - bez něj.
Jenže nebyl den, kdy bych na něj nemyslela, nebyla chvíle, kdybych ho nemilovala.
Možná to přeháním ty můj čtyř nohý miláčku, ale ty jsi mi věřil, obejmu mě, i když jsi neměl jak. Pohladil mě, i když jsi neměl čím. Miloval mě, i když mi nikdo nevěřil.
Naší lásku a spojení nemohl nikdo pochopit, to pouto, které jsme měli, než bylo přetrženo!
I přes to, že jsi nemluvil, dokázal jsi mi na otázku "Lásko?" odpovědět: "ano, miláčku?".

Tím, že mi tě vzali jsem ztratila mnohem víc než kamaráda, ztratila jsem něco potřebného k životu.
Když píši tyto řádky, znovu mi stékají po tvářích slané kapky, které by už za ten rok naplnili oceány.
Nevím, co se tenkrát ve mně stalo. Měla jsme chuť se mstít, nebylo jak.
Nemohla jsem se na ně podívat, mluvit s nimi a mít je ráda, protože mi vzali štěstí, lásku a hlavně přítele, který mi rozuměl.

"Mermere!
Přestávám už doufat, že tě někdy uvidím, přestávám věřit v naše pouto, lásku, city a spojení.
Vzali mi tě a s tebou odešlo i to nejdůležitější co mám, moje srdce. Kdybych tě jen mohla na pár minut vidět, políbit, pohladit a jít na procházku s tím nejlepší koníkem, kterého jsem potkala.
Když jsi byl semnou Svět byl jiný, lepší a krásnější, všechno bylo jednodušší. Mrzí mě, že to jak jsi důležitý, jsem ti říkala tak málo, i když to bylo nejméně třikrát denně.
Mrzí mě, že jsem ti častěji neříkala - ty můj poklade - jak moc pro mě znamenáš, jak moc tě miluji. Sbohem"

Jako by mě to všechno dnes pronásledovalo. Nic a nikdo mi nepomůže. Není nic, co by mě utěšilo a pomohlo.
Teď jsi jen přeji, aby se ti nikdy nic nestalo a žil jsi krásně tak, jak to umíš jen ty!
Autor lucy1, 05.10.2011
Přečteno 414x
Tipy 5
Poslední tipující: horča, Adrilus, Levandule, Kapka
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Děkuji moc, jde o koně :))) A jsem moc ráda, že jste pochopila význam a všechno.
Děkuju za to že jste pochopila i z těchto pár vět lásku k zvířatům :)

28.10.2011 21:06:08 | lucy1

Musím říci, že mě to docela dojalo...=/ Je to velice smutné, ale krásně napsané...
Pokud se nemýlím, bylo to psáno o nějakém zvířátku..(pejskovi, kočičce...).
Je mi to velmi líto, ale jedno mě potěšilo, ani po roce a 3ch měsících jste nezapoměla.
Nezapoměla jste na to, že i zvířátka toho pro nás tolik dělají, prostě jsou nám nejlepšími přáteli, kolikrát nám oni rozumí více, než kdokoli jiný na Světě!
Chválím Vám to, že jste nezapoměla!
A jinak i krásně napsáno! =0)

28.10.2011 20:24:51 | Adrilus

Gramatické chybky nezmenšují význam slov, která proudí z Tvého srdce... Obsah je tak trochu dětsky naivní, Ty jsi již velká holka. Jenže všichni víme, že to je na lidském životě nádherné, že přestože rosteme, dospíváme, stárneme... udržujeme si v sobě své dětské pohledy a pocity... z těch se můžeme poučit... abychom my podobným způsobem, nebo jiným, neubližovali lidem okolo sebe. A přestože z mnohého cítíme křivdu a bolest, sami ji pak také působíme, i když třeba jiným způsobem... Stále se máme co učit... Máme na to celý život.

10.10.2011 13:18:00 | Levandule

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí