Nepopsaný papír

Nepopsaný papír

Anotace: Nepopsaným papírem to všechno začalo, vlastně jako vždycky...Nával energie mi přinesl toto zamyšlení...Pro WhiteShadowa :-)

Z kapsy vytahuji nepopsaný papír, stejně bezduchý jako naše sny před prvním zklamáním. Čeká, až se má mysl roztančí mezi jarními paprsky lásky, až úsměv naplní jeho ztrácející se zář. Smí jen doufat, že ho nezkrápím slzami, že se inkoust nerozplyne pod návalem hořkých dní.
Pomalu se v srdci rozeznívá nesmělá melodie toužících očí, už tak dobře znám každý její akord, každý tón, nenápadné prolínání okouzlujícího zpěvu stínů s očekávajícím odrazem mého pohledu na vodní hladině, ale stejně v ní pokaždé nalézám něco nového, úžasné pocity, co lehce rozbuší nedočkavé srdce.
Pozvedám oči až vzhůru k nebi a papír se mění k nepoznání, začíná žít svůj příběh, dýchá stále rychleji, v rytmu vášnivých snů duše odhazuje černý šátek z očí, přes řeky staví most a svá vojska bílých holubic vysílá na druhý břeh, snad tam někdo čeká, snad slova nezůstanou osamocena pod víčky stoletých vrb, uvězněna v slzách minulosti.
Ach holka, vždyť meze jsou ještě studený, co na nich hledáš? Co vrýváš prstem do tajuplné země, vypaluješ pohledem do rozzářené oblohy? Vím, že to víš...Tak proč dál se ptáš, kam schoval se tvůj bílý stín?
Autor Barbara Smílová, 22.04.2006
Přečteno 402x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Baruš - civím na ten nejposlednější z posledních odstavečků a znova a znova se mi vtírají "Vzpomínky na budoucnost" ... dvě tajemná slova, stávající se skutkem ...
Jsi vášnivou nevinností i nevinnou vášní? :-)

27.06.2006 13:08:00 | Hary_nš

V úvodu jemně tápu, ale nacházím tu správnou linku myšlenka a jsem ohromena čistotou snění...

24.04.2006 20:01:00 | Krtica

Tvá slova tečou jako vodopád,
je těžké si jich vůbec nevšímat.
Doufám, že až ten pravý uslyší tu novinu,
tak nezapadnou někde v rohu do stínu!

A nebo ano?

23.04.2006 11:17:00 | Obyčejný básník

Moc ráda čtu pocity těch druhých, moc ráda poznávám jejich svět, tak někde daleko, kam lidské oko stěží dohlédne. Duše je tím vším, co si v sobě nosíme, vytvářejíc naši podstatu...bílé stíny padají občas na každého, jsou třeba přístavem klidu, naděje či naopak smutku...Stínek bude rád, zaslouží si to:o) papa Sunny

23.04.2006 11:07:00 | Sunny

Krásná...
strašně zajímavě napsaná..
skoro bych řekla, že místy velmi těžká na pochopení...ale od Toho Jsou Přeci Úvahy...
prostě kouzelná..
100

22.04.2006 20:09:00 | Kristýna M

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí