Láska k mému příteli

Anotace: Mé myšlenky, omlouvám se za jejich slet, ale psala jsem tak, jak jsem cítila...

Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vše, co děláte, děláte špatně? Já ano, zrovna poslední měsíce mám pocit, že se zamotávám do něčeho, z čeho se jen tak brzy nevymotám. V čem je můj problém? Můj problém je v tom, že jsem se zamilovala do svého nejlepšího kamaráda. A stačil pouhý týden na dovolené a já bez něj nemůžu žít. Proč? Protože jsme se spolu vyspali a já se do něj zamilovala. Nevěřila jsem, že srdce může někdy bolet. Mám pocit jako by mi jej někdo drtil v dlani. Ono by to bylo jednodušší, kdyby vše zůstalo mezi námi, pustil si pusu na špacír a o našem sexu, si vypráví celé naše okolí. Nemám se za co stydět, snad ani on, ale mrzí mě, že zklamal mou důvěru. Několik dní už pláču, protože nechápu, proč to udělal. Vždycky se na mě mohl spolehnout, myslím, že jsem mu byla velkou oporou a on se mi takhle odvděčí. Tohle si doopravdy nezasloužím. Ale kdyby to aspoň tak nebolelo. Nedokážu si představit, být jeden den bez něj. Ale já se mu nemůžu podívat do očí, nechci aby mě viděl plakat. Chtěla bych mu skočit kolem krku, obejmout jej, ale nemůžu. On mi ublížil a já ho miluji, to je dilema, co? Musím mu odpustit, ale bude to chtít asi čas. Ale jak dlouho, co když mezitím mi uteče za jinou? Ale jedno vím určitě, strašně moc mi chybí. Chybí mi jeho smích, pohled, humor. Chybí mi celý. A jestli mu chybím já? Na to se budete muset zeptat přímo jeho, já sama odpověď na tuto otázku neznám. Modlím se, aby v našem vztahu opět vykouklo sluníčko. Tolik let přátelství přece nemůžeme hodit za hlavu. Miluji tě, Kamčo...