Úvaha o snech, o přání...

Úvaha o snech, o přání...

Anotace: Někdy je možná lepší žít jen v nočních iluzích...

Kdyby platilo to, co se o snech říká, a sice že se časem vyplní, byla bych teď možná nejšťastnějším člověkem na tomhle zkaženým světě. Ano, měla bych přátelé, se nimiž bych každý den prožívala nová a nová dobrodružství, vycházela bych se svou rodinou a možná by se mi i vrátilo to, co pro mě prozatím mělo největší cenu, a to je láska (jistě, každý z Vás už ví o koho jde, ale já si prostě nemůžu pomoct, nezmínit se o něm? To bych snad ani nebyla já..). Měla bych nejspíš nespočet nadpřirozených schopností, uměla bych přežít každou situaci a překvapivě i vstávat z mrtvých. O tom si opravdu můžu nechat jen snít.
Ale proč? Proč se nám vlastně zdají sny a máme svá tajná přání? Proč se nevyplní? Proč, když spadne na obloze hvězda, je jen o jednoho zklamanějšího člověka na světě víc? Možná, kdyby se nám plnila přání, třeba jen vánoční nebo to obyčejné přání pod hvězdami, by byl podle některých realistů svět nudný. Já si to nemyslím. Copak by každý z Vás nechtěl žít svůj život, kde by ho nic netrápilo? Všechno si prožít bez problémů, mít jen krásné vzpomínky a nakonec to vše uzavřít sladkou, neodmyslitelnou smrtí.
Proč tohle vlastně píšu? Abyste byli trochu v obraze.. Přišla jsem o milovaného človíčka, který mě teď ale noc co noc navštěvuje. Nemůžu s ním být za bílého dne, jsem s ním po nocích. Proto mě nutí se nad tím zamýšlet, protože kdyby se sny plnily, možná bych teď nepsala tyhle moje myšlenky, byl by tu se mnou a všechno by bylo fajn …
Autor MishaX, 26.09.2006
Přečteno 2110x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

A co s tím dělat? Jedinou možností, jak se stát šťastným člověkem, je přestat toužit po nesmyslech a po shazování druhých lidí.
Když člověk začne milovat všechny lidi, začne alespoň trochu respektovat druhého, pak to půjde. Když přestaneme myslet jen na sebe a začneme se trošičku rozdávat druhým, pak to půjde. My můžeme být šťastní. Stěžujeme si, že trpíme, ale kolik je na světě lidí bez rodičů, bez jídla, kolik je na světě postižených a nemocných? Nespočetně! Pomozme jim trochu. Každý z nás má tu možnost. I ty! Pomáhej, kde je potřeba a nelituj se. Jsou tu nemocnice, ústavy, bezdomovci. Někdy stačí finanční přispění, jindy fyzická pomoc nebo dobré slovo.
Když se vrátíme zpět a začneme žít jako dobří a spravedliví lidé, bude náš život krásný a šťastný. Nevyhneme se utrpení, protože si ho sami působíme, avšak už ho alespoň trochu pochopíme. Tak hodně štěstí!

S požehnáním

26.09.2006 11:30:00 | Hippy

Každý z nás chce prožít krásný a šťastný život. To je největší lidské přání. Ale zamyslela ses někdy nad tím, proč tomu tak není?
Všechno na tomto světě je dokonalé a nádherné. Celý vesmír, naše planeta, zvířata i rostliny. Jen lidé nejsou dokonalí. Zvířata nežijí ve válkách ani v nenávisti. Ani rostliny. Jen lidé. Lidé se nenávidí, bojují mezi sebou, nesnášejí se, posmívají se sobě navzájem, ničí tuto planetu a celý její ekosystém. A my se pak divíme, že nemáme šťastný život?
Jak to tady asi vypadalo na začátku? Myslím, že to bylo naprosto krásné. Lidé žili v souladu s přírodou i s Bohem. Ale co se stalo pak? Pak začali nenávidět a dychtit po moci. A je zle!! Z hnusných a zvrácených tužeb lidí pochází každé zlo. Proto trpíš ty, proto trpím i já, proto trpí každý člověk na této planetě!

26.09.2006 11:27:00 | Hippy

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí