Je snad škoda zbytečného života?

zlomený a nanicovatý -__- Úvahy » Ze života

Anotace: Vlastně se omlouvám za vypuštění, ale potřeboval jsem to zventilovat... Jakékoliv komentáře přijdou vhod.

Proč tolik trpět? Zdá se, že mě, nikdo nemá rád, tak jak bych to potřeboval. Všichni jsou tak povrchní, nechápu proč, vždy jsem byl ke všem tak hodný. A co z toho mám? No doslova nic naopak si do mě každý ještě praští nebo i hůř, a za co? No nevím, ale mě už je to jedno, už se nebráním, jsem padlý jako nikdy. Bušte mě do hlavy je mi to jedno, jen mi ubližujte, trhejte mě, lžete mi, mě je to jedno! Jednoho dne mě to jistě zabije a vím, že vám na tom nikterak nesejde. A nikdo si neuvědomí, že možná o něco přišel, ale přišel by o mě a moje srdce, které trpí úplně pro nic za nic, jenom kvůli vám. Nikdy nikomu neublížilo, možná je trochu sobecké, ale co se dá dělat. To ono jenom z lásky k vám a to jste nedokázali pochopit. Nechci ho už dál trápit. Ať přestane, nechci další tlukot. TICHO! No tak nech toho, říkám. Proč? Omlouvám se ti. Bylo ti tolik ublíženo, nejspíš za to mohu já sám, ale ty sis to nezasloužilo! Odpusť srdce, nikdy jsi si nezasloužilo být odsouzeno do takových pocitů a samot, nikdy! Omlouvám se, neměl jsem to nechat dopustit, ale nemohl jsem jinak. Okolnosti mi nedopřály poznat pravou lásku, kterou jsi potřebovalo a hlavně, bylo schopno cítit. Je to moje neschopnost? Nejspíš. Ale něco mi říká, že snad i krutý osud v tom sehrál svoji roli. Nemohu přeci za to, kde a jak žiji, za jakých okolností a za způsoby života lidí kolem, ani za jejich lži a špatnosti. Odpusť, nemohu za to........ Kéž bych byl někde jinde, kde bych tě mohl obšťastnit a kam patřím. Jenže já se cítím tak, že nepatřím nikam, moje pocity mě natolik svázaly, tak rád bych to všechno zlomil a cítil, že někam patřím, ale nemohu a dnem ode dne je to horší. Pocit nenaplněnosti mě provází a užírá. Když nemám sílu pro boj ve světě plném válek, nemám pak sílu něco někdy změnit a jak mohu mít silu, když nemám pro koho bojovat? Je to začarovaný kruh, který mě každým dnem vysiluje. Další zbytky sil končím právě tady, dneškem. Je to snad spravedlivé? Najdu někdy to co potřebuji? Jak mám ukončit život, s tím, že jsem žádný neměl a jak mam žít, když žádný život nemám? Pro co dýchat drahý vzduch a naplňovat plíce? Kvůli čemu? Chtěl jsem naplňovat plíce kvůli tobě, srdce. A tebe jsem chtěl naplňovat láskou. Ale nyní, když ji nikde nevidím? Kdo na ni věří? Všichni se mi jen vysmějí a akorát mě poníží. Naučí mě ničit své pocity uvnitř sebe. Kdykoliv někomu odkryji své nitro, akorát mi tě zlomí, srdce moje. Nakonec nikomu své srdce darovat chtít nebudu, ze strachu, že mě znovu raní. Stanu se tak naprosto neschopným něco cítit a tím zničím svou naději žít životem, jakým žít chci. A když nebudu žít, budu mrtvy, ale zároveň Jestli se můj život nezmění, tak škoda zbytečného života, nemyslíte?

Autor zlomený a nanicovatý -__-, 02.10.2006

Přečteno 507x

Tipy 0

Komentáře (13)

Komentujících (10)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

Vidíš to moc černě, kdyby život byl jednoduchý, byl by brzy nudný a o ničem, neříkám, že život plný trápení atd., je v pohodě, ale člověk se aspoň snaží ho změnit, neztrácí naději a tak. Takže nevzdávat se, ještě není nic ztraceno...*:)

26.04.2011 19:26:00 | PIPSQUEAK

Já bych to už tak zoufale neviděla....Stačí si najít nějakej penej bod a k tomu se upnout.....Aspoň to zkus....je to lepší než tohle sebelitování....to mi věř

18.12.2006 11:33:00 | xkacerka

když se přestaneš litovat a půjdeš dál....
víš určitě tě potkalo hodně zlých věcí, ale věř že je lepší neohlížet se po nich, prostě žij dál.Raduj se z maličkostí, z toho že svítí slunce, zpívaj ptáci, nebo že hrajou tvou písničku v rádiu...Nauč se milovat svůj život a milovat sebe.To je asi nejduležitější, pokud nemmiluješ svou osobu, nejsi schopen lásky...
nejsi v tom sám.

31.10.2006 14:12:00 | Pajiku

presne takovej pocit mam taky posledni dobou i kdyz asi ne tak tragickej..a ja..rekla sem si ze budu zit pro jedinyho cloveka na svete kterej mi za to opravdu stoji i kdyz on me tak nebere...ted mi tady od nej blika icq,i za to sem rada ze aspon jeden clovek me ma rad..i kdyz jako kamaradku:-)tak se drz!!urcite se najde aspon jeden duvod se se vsim poprat!a kdyz ne ja ti naky vymyslim..

31.10.2006 09:19:00 | medíssek

Tak si říkám, jestli by nebylo víc na místě popřemýšlet, proč asi tohle všechno přitahuješ? Když pak na to příjdeš, pochopíš to a naučíš se se svým potenciálen zacházet tak, že se Ti podobné situace nebudou muset opakovat, aniž bys zahořknul, budeš jistě žít docela spokojený život :-)

21.10.2006 12:22:00 | Mikeiro

to Frangir: jo... Tak s tím, že bys mě chtěla bych si asi tak jistý nebyl zase haha. No a co se týče toho smíření tak to je jedna z věcí, kterých se doufám nedožiju.. Dík za komentař

18.10.2006 22:17:00 | zlomený a nanicovatý -__-

to Raverin: Děkuju, moc si toho vážim. Já se tomu taky občas dost divím, jak myslím...

18.10.2006 22:06:00 | zlomený a nanicovatý -__-

Je zvláštní, že opravdu ještě lidi v tomhle uspěchám světe smyýšlejí tak jako ty. Do dneěke jsem si myslel, že jsem jediný s tímhle názorem. Bylo to úžasné.

13.10.2006 15:47:00 | Raverin

Koukám, kolik je asi takových lidí. Myslím, že to se mnou bylo taky takový. Ale teď už jsem se s tím nějak smířila nebo co, prostě je mi to jedno... Řekla jsem si, že život je už protě takovej, tak co nadělám. Mě už nikdo nezajímá a je mi tak mnohem líp. Jsem teď ráda sama, abys věděl. Dřív mě to třeba vadilo, taky jsem si říkala, že potřebuju někoho, koho bych měla ráda a on měl rád mě... Už si vystačím sama.
Taky neznám nikoho, kdo by byl jako já, a pochybuju, že někdo takovej je, takže už dlouhou dobu se to nepokouším zjistit. Ale jak jsem si tak četla ty tvý úvahy... Já bych tě ráda měla. :) ...
Nahrnulo se sem nějak moc lidí teď jak tu sedím, musím pryč...

12.10.2006 17:39:00 | frangir

Děkuju za reakce...

06.10.2006 14:11:00 | zlomený a nanicovatý -__-

pěkně podaná skutečnost, kterou cití asi občas každý z nás.. a je už na každém jak moc si ji připustí.. já tvé pocity znám, vím přesně co cítíš.. protože v poslední době si připadám stejně.. jenže.. nevim, přesto všechno s iřikám,že za svuj doted poměrně krátký život, jsem byla tolikrát zklamaná..tolikrtá na dně, a vždycky jsem se tak nak zvedla.. zivot jde dal.. tak snad budou zitrky lepsi..

03.10.2006 17:07:00 | Terry

pravda veliká co slečna z řecka píše. Můžeme zavírat oči, protože někdo okolo mlží. Ale to ještě neznamená, že nutně musíme i my mít včí mlhu. Někdy to stačí vydýchat, rozfoukat mlhu,a člověk hned vidí jasněji. Věř mi, rozumím Ti!

03.10.2006 01:07:00 | Mikeiro

hm....njn, zajimavé. tak nazačatek se ti chci omluvit za mou četinu!! jsem z řecka a prestehoval jsem se do Prahy pred 2 měsicema.
Hodne zajimava ta tvoje uvaha ale dit hodně dobře viš ze to tak není, svět vipada jako stvura ktera chce vše pěkně pohltít a sníst. ale tak to není... kdiš se soustředis na prach tak vydíš prach ale kdiš na lasku tak lasku... musis akorad skoušet a hledat,laska je všude kolem akorad se projevuje ruznima spusobama, nikdo ma rad pěnize, nikdo zase žení. Nikdo ma rad přirodu a jiny zase lidí!!" ty co maš rad??? a nebo chceš jen myt rad jen sebe a potrebuješ k tomu potporu ostatnich?.....
Rozmisli si to, proc?... ty maš rad.. proc?.. ostatní te nemaj "tak jak chces..."

Kazdopadne v zivote lasky je hodně akorad ji videt!!!!

HZR

02.10.2006 10:14:00 | HZR

Návštěvnost

Je snad škoda zbytečného života?

Je snad škoda zbytečného života?

Uživatel

» Registrace

» Zapomenuté heslo?

Autoři online (0+1)