Jahody nebo borůvky?

Anotace: jedna práce ze sešitu, úvaha na téma: je schizofrenie tak špatná?

Co je to schizofrenie? Kdo je schizofrenní člověk, takzvaný schizofrenik? V učebnicích či na internetu toho najdete spoustu: rozdvojená osobnost, člověk slyšící hlasy, duševní porucha. Ale je to opravdu tak jednoduché, aby na to stačilo pár lékařských pojmů? Podle mě zdaleka ne, ale to je vás…
Když už nic, tak mě alespoň zaujal termín? rozdvojená osobnost. Co si pod tím představit? Člověk, který vlastní dvě já? To je přece k smíchu. To by potom schízu měli všichni. Jedno já je vaše já ( to jsou samozřejmě obě, pochybuji, že si někdo druhé já půjčuje od souseda, jen mě nechte domluvit). To já, které řídí váš život. Díky němu přemýšlíme ( ovšem jak kdo), to, které nám dovoluje jít nakoupit a nezapomenout kolik jsem chtěl tvarohů. Dokonce i to, které nás reprezentuje ( ať už tak či onak). Prostě jste to samotní vy, jak se dobře znáte. Ale co to druhé já? Já bych ho přiřadil k já ve školce. Sice je to teprve malý mlíčňák, ale umí velké věci. Byli jste někdy na fotbalu? Všichni skandují, křičí a váš tým ( Sparta, do toho!!!) dostane branku. Máte chuť jí někomu natáhnout, i když by jste to za normálních podmínek neudělal? Druhé já ( většinou to zlé a nevychované) není radno podceňovat. A už jsme u jádra věci, člověk s rozdvojenou osobností by vlastně takováhle já musel mít čtyři. Potěš pámbůh teda…
Však zpět k tématu. Znal jsem jednu paní, jako malý kluk. V létě mi vždycky dávala jahody abych si je udělal s cukrem( trochu jahod, roztlučeme a přidáme cukr, jak jednoduché). Byla hodná a já kobyl za ty kila jahod vděčný. Pak, ale přišlo něco s čím jsem nepočítal.Když jsem si to k ní ráno nacupital s kšandami povolenými,kšiltovkou na hlavě a s miskou na jahody v ruce, byl jsem zděšen. Paní mi tam místo jahod nasypala borůvky! Vykolejilo mě to, tak jsme se s pláčem rozběhl domů a vše pověděl mámě. Ta mě pohladila po vlasech a řekla, že to ta paní nemá teď jednoduché. Za pár měsíců jí odvezli do psychiatrické léčebny( prostě do blázince). Hádejte s jakou diagnózou…
Když už jsem tu nadhodil to slovo blázinec. Lze označit schizofrenika za blázna? Určitě. Jenže poslední dobou zjišťuji, že se tohle označení nějak zlehčuje, a dospělo to do takové fáze, že obyčejného a čistého blázna by to mohlo taky urazit. Ať už jsou to lidé jakkoliv pomatení, musím je i obdivovat. Někdy jsem dost utahaný z toho kolik mám problémů a teď si představte, že máte řešit problémy za dva. Nedejbože, když by se oba (chápejte všichni čtyři) zamilovali. Jednomu se líbí tahle, druhému zase tahle a když už se konečně shodnou, začne válka o to, kdo jí dá první pusu. Hádají se tak nahlas, že si ani nevšimnou, že dotyčná již vzala dávno nohy na ramena. Jo nemají to opravdu lehké.
Myslíte si, že jde mít schizofrenika za kamaráda? Ale ovšem. Jen se nesmíte bát toho, kdo na vás zrovna promluví. Důležité také je, abyste si rozuměl ze všema. Někdy je to vlastně i výhoda. S takovým člověkem si klidně můžete dát čtyřhru v tenise, lidí na to máte dost.
Jaké to asi musí v životě? Chápu, že je to určitě těžké břemeno. Žít ve strachu kdo zrovna převezme kontrolu v hlavě, ale hledejme výhody. Už to mám! Kdo z nás může říct, že má na všechno dva (nezkreslené!!!) pohledy na věc?Představte si, přítelkyně vás podvede s neznámým krasavcem a vy máte při nejmenším chuť jí uškrtit, protože se cítíte podveden (to bylo opravdu blbé přirovnání, ale omluvte mě, jsem přepracovaný). Jenže schizofrenní člobrda jí chápe. Ví, proč to udělala, co jí chybělo a co jí k tomu vedlo…Prostě klídek a pohoda. (Nic na tom nemění, že byste jí to měli příště důrazně zatrhnout!).
Přemýšlím, jaké moje já mě vlastně donutilo tohle napsat. To slušné a vychované ( alespoň v rámci možností), nebo to zlé a posměvačné? Nevím, a možná to ani vědět nechci. Jsem docela utahaný, takže si půjdu lehnout. Jenom vás chci ještě varovat. Až dostanete chuť na karfiol, který jste vždy nesnášeli, natáhněte se do křesla a říkejte si: to bude dobrý.

Takže dobrou noc Lukáši. Dobrou noc. Dobrou noc. Dobrou noc.