Nestíhám

Nestíhám

Anotace: Život je příliš krátký...

Jsem mladá, snad i trochu krásná, doufám, že inteligentní žena s obyčejným životem. I když co se dnes vejde do měřítka normální? Takže dejme tomu nenormální. Asi znáte ten pocit, kdy vybočujete z davu a není to jen kvůli tomu, že se vědci snaží potvrdit existenci UFO.

Ale zpátky k věci, v čem tkví jádro pudla. Nestíhám žít. Ano, i mě to přijde směšné, ale neměl jste už někdo také takový pocit? Že nám něco neustále utíká, protéká mezi prsty, že je příliš mnoho věcí, které chceme a tudíž zákonitě nemůžeme stihnout, a nejen kvůli tomu, že nejsme Viktor Kožený? Každý den, každou minutu zjišťujeme kolik toho umíme, víme a známe a také, jak už to tak bývá, neumíme, nevíme a nemůžeme znát, protože to všechno prostě nejde stihnout.

V dnešní uspěchané době, kdy si jeden neváží druhého a ten druhý toho či onoho, kdy mladé dívky vypadají na třicet, v oblečení, které naprosto neodpovídá jejich věku, s obličejem ráno pečlivě namalovaným - vydávajíc se za někoho jiného, při sobecké naivitě, že takto vypadá krása - tudíž je to důležité. Po čem vlastně dnešní muži touží?!

Kdy sex na jednu noc, alkoholové opojení všedních i nedvšedních dní a někde v koutku čekající opice, která prahne po objetí, znamená žít.

V době, kdy je pokrok a technika rychlejší než my, kdy si nestíháme všímat podstatných detailů, které jsou mnohdy tak nepatrné, než skutečnosti nanejvýš zřejmé. V době, kdy už maličkosti nejsou radostmi, jen nicotnými doplňky štěstí.

A tak dále ...

Nemáte tedy pocit, že už se rodíme s tím, že nestíháme?
Autor MichTry, 28.04.2012
Přečteno 369x
Tipy 3
Poslední tipující: Lucy Susan, gabkin
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Souhlasím s tebou. Je těžké najít kompromis. Možná je ještě těžší přijmout změny kolem nás.Čas velí vpřed a bohužel ještě ho nikdo nedokázal zastavit. Hezké ST.

23.05.2012 20:12:39 | Lucy Susan

jak píšeš - V dnešní uspěchané době........
téměř přesný popis, jenže si musíme uvědomit, že to tempo nám nediktuje doba, až zas tak plně doba. Ono to má nasvědomí náš materiální hlad.

A tady je možná vidět největší zločin komunismu...... že u mnohých vyvraždil osobního ducha a nechal zrodit materialistu.
V takové společnosti založené na konzumu zákonitě uniká pocit štěstí, ty hřejivé okamžiky kratičkých pocitů....
Ale je plně v nás, to v sobě změnit. Stačí potlačovat sobeckost a u svých nejbližších začít s nejdražšími dárky - svým časem.

29.04.2012 06:18:12 | gabkin

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí