Život podle definice korálků

Život podle definice korálků

Anotace: Nechápu, proč to končí verši. Mám pro ně asi slabost...

ŽIVOT PODLE DEFINICE KORÁLKŮ
 
Život je jako korálky na provázku, pokud se ti do něj někdo vrhne, s největší pravděpodobností ti korálky přetrhne. Ty je pak sice dokážeš posbírat a znovu navléct, ale ne nikdy stejně, jako tomu bylo před tím. Onen rušivý element, jež přetrhl tu tenkou nitku, se stane jedním korálkem, vzpomínkou, a díky němu bude minulost jiná, korálky se přehází, poztrácí, objeví se nové, lepší, horší.. Objeví se nové skutečnosti, nové cesty životem, nové možnosti, zážitky, nový výhled do budoucna.
Pak se nějaký korálek z nitky sám či za pomoci zvláštních sil vytrhne a nastává ta samá situace. Korálky jsou všude a chvíli trvá je najít, utřídit, vypustit nepodstatné a jinými si nechat změnit život.
Je to dobře? Nebo špatně? Je dobré, prožívat v životě změny? Kdybychom si v dětství postupně navlékli barevné, nevinné korálky, byly bychom optimisty a dětmi celý život.
Stane se nám první nepříjemnost a nový, zašedlý korálek je na světě. Musíme ho přidat mezi ty dětské, roztomilé, a ostatní navléct a vybarvit podle okolností.
Stane se, že se poprvé zamilujeme. První láska je čistá a na nitku s korálky se přidá jeden průhledný, křišťálově třpytivý korálek a ty, co následují po něm se rozutečou jako dětské sny. Jako cukrová vata na jazyku. Navlékneme je, přijmeme změny, uvidíme svět v růžových barvách a budeme se těšit na společnou budoucnost. Na spletení dvou náhrdelníků života.
A hle, další smutek, nářky, pláče- pomalu po zemi skáče, korálek jak slza čirý a nám zbývá špetka víry. Dám korále dohromady? Doplním-li jejich řady? Přijde nový, bílý, šťastný? Ale přijde, to je jasný. Přijde a zas hezky bude. Třeba dlouho nepobude! Vystřídá jej korál černý, který nám zůstane věrný, jako psíček pánovi, který potom napoví, kde je chyba či kde radost, ponaučení a slabost. Potom víme, jak se chovat, kde korále tajně schovat, nejlepším pak dovolíme a provázek povolíme. Navléknem jej, pevně svážem, a s korálky s klidem hážem. Kontrolu nad nimi máme, myslíte si vy to samé? Nic jim přeci nehrozí, dokud prst nepohrozí, že to bereš velmi volně, lehkomyslně a svolně. Chování své změnit musíš, jinak svoji duši dusíš. Když korálky pevně držíš, příjemností všech se zdržíš. Házíš-li je jen tak všude, černý korál z toho bude. Musíš zjistit jak se žije, jak ti vlastně srdce bije. Jaký přístup k žití mít, prostě jak máš správně žít.
Autor Lina, 21.10.2012
Přečteno 455x
Tipy 3
Poslední tipující: ewon
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

už jsem to tu taky zažil :), úvaha ve verších, přišlo mi, že autor o tom ani nevěděl.
Taky mi přišlo, že když to bylo veršovaný, vypouštěl jsem obsah a soustředil se na rytmus a jak ti seděj rýmy. :) Uvažování v rytmu je zvláštní věc. Máš to teď těžko zařaditelný. :)

A jinak ta úvaha v sobě má- teď nevim - metaforičnost?- nějak se tomu správně nadává. Striktně vzato se podle toho nedá uvažovat, ale běžně se to tak dělá... Běžně si člověk nějakou složitou věc představuje jako nějakou jednodušší jemu bližší (i během dne). Teda aspoň mě se to děje. :)

21.10.2012 23:15:40 | ewon

Do veršů to přešlo naprosto samo, ani jsem to nechtěla.. ale, docela se zadařilo. A s tím zařazením- musím říct, že mě vlastně vůbec nenapadlo, že to nemá své vlastní zařazení..:)

22.10.2012 18:36:30 | Lina

to je dobře, jakmile člověk začne přemejšlet v první řadě nad zařazením, je konec :)

22.10.2012 20:54:22 | ewon

Pravda, když se k tomu tak vrátím- stejně nevím, kam bych to dala.. :)

22.10.2012 21:29:00 | Lina

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí