Jak jsem krotil krotitelku

Jak jsem krotil krotitelku

Anotace: ...

Včera ráno jsem si dovolil nejít k automatickým pokladnám v nejmenovaném Tescu, k nimž mne krotitelka těchto ďábelských strojů hlasitě zvala. A nejen to, já ještě ke všemu udělal velikou chybu, jelikož jsem s bezelstnou upřímností přiznal, že raději chodím k lidem…  a následně vytvořil nejmenší možnou frontu u manuální kasy.

 

Paní krotitelka byla asi značně vztahovačná, nebo čekala, že to každým dnem přijde, nebo neměla ani trochu svůj den, nebo pochopení pro to, že nikam nespěchat je normální, neboť na moje konstatování bleskově zareagovala, takovou tou samo-odpovídající-si otázkou: „A já jsem co, vopice?“

 

Neříkal jsem nic, jen se usmál na slečnu za pokladnou, která na mne spiklenecky mrkla a polohlasně mě ujistila v přesvědčení, že “to chce klid“… Podruhé jsem si ji prohlédl už poněkud důsledněji a zauvažoval nad tím, jestli ta současná pokladní je večer medičkou, nebo spíš budoucí učitelkou a vysvětlil jí, že ty studený kraksny prostě nemám rád a dost možná je ta antipatie i vzájemná, protože jedna z nich mi poprvé načetla zboží dvakrát, v druhé zas chyběl typ pečiva, které jsem hodlal posvačit, a třetí mi odmítla vrátit peníze, ačkoliv rozdíl mezi má dáti dal, vypočetla správně. Nějak se v ní tehdy zasekly mince a musela být povolána dvojice dalších tesco-lidí, mající ty správné klíče, nebo kódy, nebo už nevím, co všechno bylo ještě  nutného k tomu, aby mohla být úspěšně dokončena operace, jejímž cílem byla extrakce dvacky a bůra, tedy celého mého jmění. Čímž jsem moje pokusy o sblížení se s posledním výkřikem odlidštění, automatizace a absolutním zefektivněním života prohlásil za definitivně ukončené.

 

Jako správně beznadějný optimista, jsem se však ještě pokusil zachránit situaci a na závěr našeho krátkého nákupního setkání nasadil alespoň úsměv kombinovaný s ústním rozloučením, jež jsem navíc adresoval pohledem směrem ke krotitelce. S jejím přesvědčením to však zjevně ani nehnulo. Zůstala stejně naštvaná na mě včetně zbytků světa, a jestli nebyla nahrazena nějakou jinou, tak v tom Tescu určitě stojí dodnes.   

Autor Luky-33, 25.03.2016
Přečteno 468x
Tipy 7
Poslední tipující: AndreaM, Jort, Krysařka, Frr
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Já radši automatické pokladny, je to super vynález. Když celej den s někým mluvím, tak ocením, když se odpo můžu spolehnout jen na stroj a s nikým se nebavit ani nebýt v jakémkoli kontaktu. A taky si to tam všechno naťukám sama a správně.Nedávno mi jedna paní pokladní místo avokáda přiklepla jakési šílené tropické ovoce, asi tak třikrát dražší. Strašně nerada něco reklamuju, protože sama vím, jak to je otravné, ale tohle už prostě bylo moc.

Takže za mě radši automaty :)

P.S. Jo a ta paní to nahánění musí dělat, ony maj za úkol to od těch hlavních pokladen odklonit :)

26.03.2016 11:36:10 | iluzionistka

V osm hodin ráno jsem se v tom obchodu i u pokladen skoro mohl bát, ale chápu, že pokud je to její práce, tak ji dělá. Mě rozhodila ta její prudká reakce a neschopnost respektovat mou svobodnou volbu. Ta věta pochopitelně nebyla jen jedna, byl jsem téměř označen za blba, protože krotitelka absolutně nechápala, jak někdo může ztrácet čas ve frontě. Fakt, že tato „fronta“ čítala mne a jednoho právě platícího člověka, byl zřejmě mimo její rozlišovací schopnost. Já si spíš myslím, že její neodpovídající reakce měla souvislost s tím, že jdu raději ke „konkurenci“.

26.03.2016 12:54:03 | Luky-33

Nahrazena jinou jiste byla, ony se tam dlouho neohreji... Tip za to, ze mam stejny problem, tez stejne preference lidskeho kontaktu x))

26.03.2016 10:01:57 | Krysařka

Děkuju, myslím že tenhle problém má daleko víc lidí, vlastně i ti kteří k těm bednám chodí. Chybí nám to, jen asi neumíme správně pojmenovat co, natož "to" snad dostatečně chtít. Kdyby totiž u těch kraksen bylo prázdno furt, tak je nakonec odvezou. Jenže to je utopie... Na stavbě té naší pasti, ve které se nám nežije dobře se aktivně spolupodílíme všichni. Výjimky ať prosím prominou.

26.03.2016 10:28:16 | Luky-33

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí