Krásy podzimu

Anotace: Podzim je velmi pěkný a barevný…

Byl krásný slunečný podzimní den.

Když je tak pěkně rozhodla jsem se, že půjdu na procházku. Oblékla jsem si tedy pouze mikinu a když jsem vyšla ze dveří zjistila jsem, že není až takové teplo a dala si ještě bundu.
Vyšla jsem na podzimní procházku. Přišla jsem do lesa. Vonělo to tam po houbách a po listí. Listí se už zbarvilo do všech různých barev a opadávalo. Po cestě jsem potkala pár hub, a tak jsem si je posbírala. V lese jsem našla krmelec a v něm byly kaštany, seno, mrkev, žaludy, bukvice a spoustu dalších. Na chvíli jsem si sedla na pařez kousek dál od krmelce. Po chvíli tam přišla velká srnka a po pár minutách i zajíc. Když jsem si je chtěla vyfotit okamžitě se rozběhli pryč. Bylo pěkné vidět, jak srnka jí. A tak jsem tedy šla dál. Šla jsem do parku. Ráda tam chodím, neboť tam mají pěkné posezení a hezkou přírodu. V parku jsem si koupila horký čaj a sedla si na lavičku. Vedle mě sedělo spoustu zamilovaných párů a také malé děti se psy.

Jeden pár se ale velmi hádal. „Jestli to tak půjde dál rozejdu se s tebou navždy!“ křičel kluk na svou přítelkyni. „Omlouvám se. Nechtěla jsem, že to tak bude. Prostě jde jen o nedorozumění.“ Snažila se zachránit situaci jeho přítelkyně. „To je teda nedorozumění. S kým jsi to tam byla?“ Odpověděl její přítel. „S mým kamarádem Liborem, který mi pomáhal s matematikou.“ Odpověděla. „Tak to ti pomáhal nějak příliš nemyslíš?“ řekl a chtěl odejít, ale ta holka ho chytila za ruku a řekla: „Dovol mi to ještě jednou vysvětlit. Vylila jsem si na sebe kafé a on mi to chtěl rychle utřít. Nemůžu za to, že jsem si to rozlila přímo na podprsence. A ty jsi v tom přišel.“ Řekla. Její přítel se zamyslel a pak jí políbil. „Promiň zlato. Nevěděl jsem, že to tak bylo. Myslel jsem si, že mě už nechceš a že máš jiného. Teď vím, jak to je. Nikdy tě nechci ztratit!“ Pošeptal jí, ale dalo se to slyšet. Nakonec spolu odešli pryč a ostatní páry se líbali na lavičce. Pomalu jsem si popíjela čaj, ale v tom se ke mně rozběhl pes a skočil po mě. Jeho špinavé tlapky od bahna mě celou ušpinily a já jsem se polila horkým čajem. Naštvaně jsem si šla pro kapesníčky.

„Pardon.“ Přijde za mnou malá holčička, které bylo tak devět let. „To nevadí. Ale příště si ho více hlídej.“ Poučím jí. „Mám nového pejska, ale on občas neposlouchá.“ Řekla. „To nevadí.“ Usměji se na ní a holčička odejde. Kapesníčky jsem si mou bundu utřela a už byla trochu čistá. Šla jsem si tedy koupit ještě jeden horký čaj a vyrazila do jedné vesnice která je poblíž. Viděla jsem hodně ozdob na Halloween a také svíticí dýně které měly v sobě zapálenou svíčku. Někteří slaví Halloween asi až moc. Někdo měl na svém plotu zavěšená světélka s dýněmi. Na zahradě měl vyřezané dýně a na domě měl obrovského vycpaného pavouka. Já tedy neslavím Halloween. Já slavím dušičky. Když jsou dušičky jdu zapálit svíčku na hrob. Líbí se mi, jak potom svítí celý hřbitov.


Cestou domů jsem potkala děti, které pouštěly draka. Očividně je to moc bavilo i když jim to moc neletělo. Pořád se smály a s drakem běhaly. Nakonec jim šla pomoct nějaká paní. Ta paní byla asi jejich maminka, která jim pomohla pouštět draka. Děti byly tak nadšené, když viděly, jak drak letí k oblakům. Maminka s nich měla taky radost. Chvíli jsem ty děti pozorovala, jak se smějí tomu drakovi a najednou jsem měla taky chuť pouštět draka. Potom k dětem přišel jejich tatínek a pouštěl draka s nimi. Nakonec děti šly domů a já také. Doma jsem si udělala smaženici s houbami, které jsem našla v lese a udělala horký čaj. Potom jsem si sedla k televizi a poslouchala zprávy.

Zrovna tam říkali o podzimu a říkali také o studeném počasí a různé věci o dešti. Vypla jsem televizi a lehla si do postele. S napínavou knihou jsem seděla v posteli a usrkávala horký čaj. Když jsem už dočetla mou knihu dokonce byla jsem zklamaná, že už skončila ale zase jsem si sedla k počítači a četla si z počítače. Nakonec jsem si opět pomazlila mého kocoura, který mi dělá každý den radost a lehl si se mnou do postele. Předl mi tak nahlas, že jsem si myslela že už z toho kašle. Na chvíli jsem si s ním i hrála s jeho oblíbenou pískací myší. A dala jsem mu i jeho oblíbenou kapsičku kterou ze srdce miluje. Potom jsem si vzala notebook do postele a psala tento článek.